Článek
Autonomní výbor pro sexuální práci (SWAC) plánuje stávku na 23. května. Není náhoda, že se termín shoduje s největším motoristickým svátkem roku. O víkendu se totiž v Montrealu na okruhu Gillese Villeneuva pojede Velká cena formule 1. Stávka připadá na sobotu, kdy je na programu sprint a kvalifikace na nedělní závod. Pro noční kluby jde o nejrušnější a nejlukrativnější část roku.
Ve svém prohlášení SWAC vysvětluje své cíle. Tanečnice v Montrealu totiž nejsou stálými zaměstnankyněmi klubů. Pracují jako OSVČ, a nemají tak zaměstnanecké výhody, například zdravotní pojištění. Často nedostávají ani stabilní plat a jsou plně závislé na spropitném. Kromě toho musí klubům platit za možnost v nich pracovat. „Stává se, že po práci přijdeme domů a jsme v záporných číslech,“ stěžovala si pro list Montreal Gazette jedna z dotčených.
Termín stávky si vybraly úmyslně, aby měla co největší dopad na majitele klubů. To dává smysl. Loni přitáhla kanadská Grand Prix rekordních 352 000 diváků, což se promítlo i do návštěvnosti barů a klubů.
„Kluby mají o tomto víkendu plno a pro jejich majitele jde o nejlukrativnější část roku. Je to jedinečná příležitost zasáhnout jejich příjmy tam, kde to bolí nejvíc. Majitelé klubů vydělávají nejvíc peněz, ale tanečnice se musí přizpůsobovat přísnějším podmínkám, platit víc za možnost pracovat a celkově se jim zhoršují pracovní podmínky,“ uvádí SWAC. Podle něj poplatky tanečnic v tomto období výrazně rostou.
Za pět nocí spojených s aktivitami F1 loni majitelé účtovali každé tanečnici 110 dolarů (asi 2300 Kč) za noc. Když se jich na pódiu vystřídalo 60, celkový zisk z poplatků „zaměstnankyň“ činil 33 tisíc dolarů (asi 690 tisíc Kč).
„Realita je taková, že jsme zaseklé v mocenském boji mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a model poplatků výrazně nahrává majitelům. Ti se pak logicky snaží získat co nejvíc tanečnic, aby maximalizovali své zisky. Jakmile jde ale o naši bezpečnost, ukazují téměř nulový zájem a nechávají nás, ať si se vším poradíme samy,“ dodávají striptérky.
Stávkou se snaží dosáhnout zlepšení své situace. Požadují například nemocenskou, rodičovskou dovolenou, placené volno v případě pracovních úrazů, důstojnou mzdu a další standardní pracovní práva. V současnosti totiž fungují de facto jako zaměstnankyně, ale bez odpovídajících práv a jistot.
