ANALÝZA: Senzace na MS. Česká liga musí zírat, že se může zrodit i bez faulů a zdržování

„Musíme se všichni omluvit Kapverdám, protože to zvládli velmi dobře. Měli skvělý a sympatický herní plán,“ smekl bývalý reprezentační gólman Tomáš Vaclík ve studiu Nova Sport.

Kapverdy si počínaly zcela jinak, než je k vidění například při ligových zápasech velkoklubů s outsidery. Ti se v tuzemských reáliích zpravidla před silným protivníkem rozklepou a automaticky zacouvají k vlastnímu vápnu.

Od počátku duelu nespěchají, rozmělňují hru nedovolenými zákroky, natahují čas. A když se skóre vyvíjí nečekaně slibně, taktické a dost otravné prvky jen přibývají.

Čest trenérským výjimkám, které před střety s giganty smýšlejí jinak.

Kapverdský trenér Pedro Leitao Brito mezi ně zapadá.

Za celý duel spáchal jeho soubor jediný (!) faul. Jde o rekordně nízké číslo od šampionátu 1966, od něhož společnost Opta vede tuhle statistiku v patrnosti. „Neuvěřitelná statistika,“ žasl i Vaclík, který hned v půli popisoval nečekané kapverdské přednosti.

„Skvěle brání, jsou na tom skvěle takticky a jsou klidní s balonem, nezpanikaří. Odehrají nějakou výstavbu, uklidní se a nepustí Španěly do soustavného tlaku. Ti je nebyli schopní nachytat do nepřipraveného bloku,“ pokračoval bývalý gólman Sevilly.

Španělé si bez gólového efektu vyměnili hned 734 přihrávek. Víc než z nich podnikli v útočné třetině hřiště, ale špičkově takticky nachystaného a soustředěného soupeře nepřekvapili.

„Máme rádi příběhy, ve kterých outsider obere hvězdy. Španělsko bylo lepší v držení míče nebo statistice očekávaných gólů. Kapverdy ale předvedly úžasný výkon,“ pochválil zase trenér a televizní expert David Holoubek.

Úřadující evropští šampioni zcela jistě nováčka turnaje podcenili. Po změně stran víc zatlačili trpaslíka do vlastní šestnáctky. Nasadili uzdravená esa Yamala s Williamsem. Pozdě, skóre a dění na trávníku nezměnili.

Naopak v závěru mohly udeřit Kapverdy. Měly pár slušných brejků. Po rohu z nebezpečné pozice hlavičkoval doprostřed španělské brány stoper Borges.

Kromě statistiky faulů 10:1 zaujalo i jiné číslo, které zatím žádný jiný zápas na současném turnaji v Severní Americe nepřekonal.

V Atlantě byl míč ve hře 66 minut a 5 sekund! Souvisí to s přístupem Kapverďanů, kteří nefaulovali a trapně nezdržovali.

Čistý čas je statistika, v níž česká liga plácá. Je jedinou z deseti nejlepších evropských lig, v níž se průměrné číslo nepřehoupne přes 50 minut. Ač se na ostudnou vizitku poslední rok vytrvale upozorňuje, agresivní a nepřesná domácí soutěž nedokáže najít způsob ke zlepšení.

Určitou výpomoc mohou přinést pravidlové vychytávky, které se nově aplikují na mistrovství světa. Rozhodčí se zvednutou rukou odpočítávají čas při autových vhazováních nebo rozehrávkách od brány. Podobně popohánějí sudí i odchody střídajících hráčů.

Po poslední čtyřzápasové rundě ze zápasů z pondělka na úterý se zdá, že úpravy nesou efekt. Přináší preventivní efekt, nikoliv represi, při níž by rozhodčí místo odkopů od brány houfně nařizovali rohové kopy pro útočící týmy. Zvednutá ruka arbitra nutí k urychlení rozehrávky.

Už párkrát sudí v Severní Americe ovšem při otálení otočili autová vhazování. Jednalo se například o duel domácích Kanaďanů s Bosnou a Hercegovinou nebo Švédska proti Tunisku.

Každý další duel a výkyv docela hne s dosavadním průměrným čistým časem. Jeho aktuální hodnota po 16 z celkových 104 zápasů* je podle analytické společnosti Opta 56 minut a šest sekund.

Pro úplnost, nejvíc číslo stáhl dolů už jednou zmíněný duel Kanaďanů s Bosnou (46:54), podprůměrnou dávku fotbalu servíroval i úvodní český duel s Jižní Koreou (51:53).

Turnaj má ale zatím celkově našlápnuto k tomu, aby se stal podívanou, která nabídne víc fotbalu než obvykle.

Za poslední mistrovství světa evidoval nejvyšší čistý čas Katar 2022, kde rozhodčí běžně nařizovali dlouhatánská, více než desetiminutová nastavení.

Šampionát se stále teprve rozjíždí. Překoná něco kapverdskou senzaci proti Španělům? Ze statistického hlediska to půjde víc než těžko.