Článek
Jenže na tomto postu budou klíčové spíše manažerské schopnosti a tady naskakují téměř u každého pochybnosti. Žádný z kandidátů na prezidentský post v tomto směru není ideální, takže při současných turbulencích v hokejovém hnutí se dají tušit různé mediální přestřelky.
Nikdo z kandidátů totiž neoslovil hokejovou komunitu tak výrazně, že by předem získal jasně většinovou podporu delegátů. Extraligové kluby chtěly původně jít do volby společně a oznámit jméno, za nímž pevně stojí. Jenže se nedohodly a atmosféra kolem hledání nového šéfa hokejového svazu houstne už teď, kdy do konference zbývá ještě devět dnů.
Navíc je nutné mít na paměti, že zmíněnou šestici nominovaly členské kluby či krajské organizace svazu. Před konferencí bude pak na samotných kandidátech, zda nominaci vůbec přijmou.
Třeba viceprezident IIHF a šéf organizačního výboru MS 2024 Bříza už dává najevo, že si všechno musí pečlivě rozmyslet. Nakonec by ale právě on mohl být tím, který získá podporu napříč celým spektrem, když se favorizovaní Šlégr, Hadamczik i Hašek stanou pro některé ze šedesáti delegátů až nepřijatelní.
Volby ale budou tajné, takže za své mohou 18. června rychle vzít i předjednané zákulisní dohody. Navíc s cílem sjednotit funkční období celého vedení svazu mají být nejen prezident, ale také jeden či dva další noví členové výkonného výboru za místa uvolněná rezignací zvoleni s mandátem jen do řádné volební konference v roce 2024. Stejně jako dosavadní hokejová exekutiva.
Každopádně nový šéf svazu musí dát zapomenout na Tomáše Krále, člověka s mimořádnou schopností ustát skandály, zavazovat si spojence a – především – sehnat peníze. Právě to jej drželo čtrnáct let v křesle šéfa svazu a o něčem svědčil i fakt, že třikrát v řadě neměl při volbě protikandidáta. Sám se chlubí tím, že svaz předává bez dluhů a s více než 300 miliony korun na účtech. Jenže od Růžičkovy aféry v roce 2015 ztratil ve funkci drajv.
Nakonec dva roky před vypršením svého už čtvrtého mandátu, odchází. Původně hodnotící konference Českého hokeje se zčásti mění na volební. Jenže výkonný výbor svazu, tedy Královi nejbližší lidé, které si před dvěma roky sám osobně vybral a nechal aklamací schválit, zůstává. Právě tohle třeba Hadamczik původně považoval za neprůchodné pro svou kandidaturu, přesto k ní po delším váhání svolil.
Český hokej je na křižovatce a volební výsledek z konference do značné míry určí, jakým směrem se v nejbližších dvou letech vydá. Na rozcestí stojí vůz, jenž dostal díky reprezentantům nedávno svěží bronzový lak, ale na mnoha místech koroduje a potřebuje k dalšímu provozu spoustu šikovných mechaniků. Hlavně však odvážného řidiče, všeobecně respektovaného, jenž se nebude bát točit volantem, sešlápnout plyn i použít citlivě brzdu.
Nejlepší by bylo, kdyby na konferenci uspěl ten ze šesti mužů, který dokáže uznat chyby i přijmout odpovědnost a přinutí svazové vedení přestat se točit v kruhu a říkat, že vše dělá nejlíp. Musí se podpořit trenéři mládeže, aby nastavili funkční systém výchovy hráčů a zase přesvědčili rodiče, že má smysl se obětovat pro své děti, vozit je na stadiony a kupovat jim výstroj.
A klíčové bude okamžitě začít potírat klientelismus i snažit se vymítat protekční vztahy a službičky v hokejovém prostředí. Jen tak lze totiž celé hnutí uklidnit a dosáhnout toho, aby táhlo za jeden provaz. Pro jednoho šoféra práce až dost.
Martin Kézr
Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy, jehož osudem se stala sportovní žurnalistika. V redakci Práva, kde je vedoucím, působí Martin Kézr od roku 1990 a své zkušenosti předává rovněž na akcích Novinářského inkubátoru. Je vedoucím hokejové sekce Klubu sportovních novinářů.
