MADE IN ENGLAND: Chelsea–City? Takový zápas chcete vidět. Souček patří mezi stěžejní hráče

„Utkání mezi Chelsea a Manchesterem City (4:4) bylo skvělé, šlo o reklamu na fotbal a na Premier League. Takový zápas chcete vidět, ne takový, který skončí 0:0 a desetkrát něco řeší VAR. Obrany trpěly, ale každému nezaujatému fanouškovi se to muselo líbit. Klobouk dolů před oběma týmy. Tohle je správná cesta, kam by měl fotbal jít.

Chelsea hrála podle mě výtečně. Přišlo mi, že hráči City byli i trochu zaskočení tím, jak byla dobrá. Možná si Blues zasloužili i vyhrát, na druhou stranu vyrovnávali až v nastavení z penalty, takže ve finále je remíza zasloužená.

Do útočné fáze se Chelsea chce určitě takhle prezentovat, v obranné určitě jinak. Ale ubránit City s Erlingem Haalandem, Jackem Grealishem, Bernardem Silvou, Philem Fodenem a dalšími je strašně těžké. Progres pod trenérem Mauriciem Pochettinem je vidět, ale přijde mi, že tým má pořád výkyvy. Párkrát se blýskne výborným výkonem a pak je dvakrát třikrát neviditelný. Tahle remíza může Chelsea pomoct.

Už v neděli bylo vidět, že má sebevědomí. Ale Pochettinův tým v tom musí pokračovat dál, remíza proti City a předtím výhra na Tottenhamu jsou správnými impulsy. Tottenham dohrával většinu druhého poločasu v devíti, měl navíc zraněné dva důležité hráče, ale to Chelsea nemusí řešit. Prostě vyhrála, teď však potřebuje tu šňůru bez prohry natáhnout třeba na osm nebo deset zápasů. Dva výsledky sezonu nedělají.

Je super, jak je čelo tabulky Premier League vyrovnané. Prvních pět týmů je nasáčkovaných v rozmezí tří bodů. V poslední době byla liga o dvou týmech, o Manchesteru City a Liverpoolu nebo v minulé sezoně Arsenalu. Teď je vyrovnanější než v posledních letech, hodně mě to baví. Myslím, že každý si to užívá. Snad bude tento stav pokračovat.

Hned po reprezentační pauze se hrají zápasy Manchester City–Liverpool a Tottenham–Aston Villa. Bude to mít grády, nikdo neví, jak to dopadne. Už teď se těším. Budou plné stadiony, skvělá atmosféra a věřím, že se bude hrát i parádní fotbal.

West Ham si připsal velice důležitou výhru, když porazil Nottingham. Už potřeboval zabrat, v lize se mu předtím nedařilo, i když v tom období porazil v poháru Arsenal a v Evropské lize Olympiakos.

Dobrou zprávou samozřejmě je, že oba čeští kluci Tomáš Souček a Vláďa Coufal hráli, navíc Suk byl hodně vidět a zápas rozhodl gólem na 3:2. Pomůže mu to. West Ham má spoustu záložníků, jeden nemůže odehrát všechno. Tomáš na to určitě fyzicky má, je skvěle připravený, ale sezona je strašně dlouhá, zápasů je plno v lize, anglických pohárech, Evropě, za národní mužstvo. Trošku si taky potřebuje oddechnout a nehraje všechno od začátku. Každopádně pořád patří mezi stěžejní hráče West Hamu, staví to na něm.

I pro reprezentaci je důležité, že Suk i Cuf hrají a mají zápasové vytížení. Tohle je u kluků v zahraničí potřeba, nemůžete si myslet, že když nehrají, tak pak národní tým vytrhnou a že vše půjde hladce. Opravdu ne. Ti kluci musí hrát, musí jezdit v dobrém rozpoložení, což u obou borců z West Hamu bude platit. Národní mužstvo teď čekají dva důležité zápasy, věřme, že to kluci zvládnou a postoupí na mistrovství Evropy.

Objevila se další kritika rozhodčích, tentokrát se do nich opřel trenér Brightonu Roberto De Zerbi. Nelíbily se mi mu některé verdikty v utkání proti Sheffieldu United, které nakonec skončilo 1:1. (Sestřih ze zápasu si můžete prohlédnout zde.) Nejprve mohl Brighton za stavu 1:0 kopat penaltu za ruku Jaydena Boglea. Je to složité na posouzení, ruka byla u těla, ale pohyb tam taky nějaký byl. Osobně si nemyslím, že by to byla penalta.

A červená karta pro Mahmouda Dahouda? Je to padesát na padesát. Nohu tam Dahoud dával nešikovně, chtěl si pokrýt balon. Určitě nechtěl soupeře takhle došlápnout, na druhou stranu si musí dávat pozor. Určitě to bolelo, noha mu po té soupeřově sjela. Rozhodčí si může vybrat, jak to vyhodnotí. Ale zmiňuji to často, podle mě by se v minulosti za takové, byť neohrabané zákroky červené karty nedávaly.

Je to složité, do rozhodčích se teď každý pouští, každý něco hledá. Jsou pod obrovským tlakem. Je toho až moc, De Zerbi říkal, že osmdesát procent anglických rozhodčích nemá rád. Už všechno přerůstá únosnou hranici, mělo by se vše trochu uklidnit.“