Článek
„Nejdřív se chci ale ještě vrátit k ‚souboji pohlaví‘ mezi Nickem Kyrgiosem a Arynou Sabalenkovou v Dubaji. Zápas byl trochu zklamáním a potvrdil značnou propast mezi muži a ženami. Vítězka Wimbledonu a Roland Garros Garbiňe Muguruzaová dokonce přiznala, že by v době své největší slávy neporazila nejlepší juniory.
Přes velkou reklamu a publikum čítající 17 tisíc diváků se ale nepodařilo získat takovou pozornost, jako měl v roce 1973 duel mezi Billie Jean Kingovou a Bobbym Riggsem v Houstonu. Tehdy ho kromě 30 tisíc diváků v hledišti sledovalo v televizi i 92 milionů tenisových fandů.
Sabalenková není tak komplexní hráčka jako Kingová, která, stejně jako veterán Riggs, byla doma velmi oblíbená. To měli Australan a Běloruska ve Spojených Arabských Emirátech určitě těžší.
Když šoumen Riggs vyzval Kingovou, šlo o mnohem víc. Na počátku 70. let byl ženský tenis popelkou oproti projektu ATP. Celá vítězná bitva Kingové byla základním kamenem na cestě za zrovnoprávněním ženského tenisu s muži. Kingové a Martině Navrátilové vděčí nejbohatší tenisové profesionálky, že se umísťují pravidelně na žebříčku nejlépe vydělávajících sportovkyň světa. Za rok 2024 bylo mezi první desítkou (podle Forbes) sedm tenistek…
Světový tenisový kolotoč už zase roztočil obrátky naplno. A jsem rád, že týmovou soutěží. Hned taky napíšu proč. United Cup je velmi mladý pohár smíšených družstev, který se hraje čtvrtým rokem a titul v něm obhajuje tým USA.
Celé Austrálii se totiž stýskalo po Hopman Cupu, který založila manželka nejúspěšnějšího trenéra všech dob Harry Hopmana na počest zesnulého manžela. V letech 1989-2019 se hrával v Perthu a naši hráči a hráčky ho ovládli celkem třikrát (1989, 1994, 2012).
Nejslavnější týmovou soutěží zůstává Davis Cup založený v roce 1900 tenisovým nadšencem a úspěšným podnikatelem Dwightem F. Davisem. Slavnou salátovou mísu jsme vyhráli také 3× (1980, 2012, 2013), poslední triumfy zařízené Tomášem Berdychem a Radkem Štěpánkem si většina fanoušků ještě dobře pamatuje.
Největší úspěchy jsme ale sklízeli v Poháru federace (1963-2019), který Československo poprvé získalo především zásluhou Navrátilové v roce 1975. O rok později pak Martina emigrovala.
Druhý titul z roku 1983 byl mimořádně důležitý. Jako nehrající kapitán jsem byl u toho, když Hana Mandlíková s Helenou Sukovou ovládly finálový turnaj v Curychu. V tom samém roce jsme totiž prohráli první kolo Davis Cupu v Paraguayi a hrozil u nás zánik profesionálního tenisu. Až velmi těsné hlasování na ÚV KSČ zabránilo nejhoršímu. To byla asi největší krize našeho tenisu. Bez tzv. výjezdních doložek pro statutární hráče čili tenisové profesionály by nebylo pozdějších grandslamových titulů.
Pro mladší ročníky bych připomenul i Královský pohár, který založili Švédové v roce 1936 a hrál se až do roku 1985. Byl hlavně obrovskou průpravou na Davis Cup. V roce 1969 jsme ho vyhráli společně s Vláďou Zedníkem a pak se do galerie vítězů zapsali také Ivan Lendl, Tomáš Šmíd, Pavel Složil a Miloš Mečíř.
Týmové soutěže mají naši fanoušci dlouhodobě nejraději a vadí jim reorganizované modely Davis Cupu a Fed Cupu. Tenis je opravdu brutální individuální sport, který může působit negativně na chování hráčů. Týmové soutěže ale obrušují hrany. Tenis je několik týdnů v roce týmovým sportem, kdy spolu hráči bojují za stejný cíl. A to je podle mě strašně důležité."
