Hlavní obsah

Češi po životním úspěchu? Pizza, špekáčky, tátovy slzy i vzkaz přítelkyni!

Tokio

Nevděčné čtvrté místo, pachuť z bramborové medaile? Kdepak, český dvojskif lehkých vah Jiří Šimánek, Miroslav Vraštil zářil po životním úspěchu nadšením. Však první radost si způsobil už nelehkou olympijskou kvalifikací, druhou postupem do šestičlenného finále a v něm za sebou nechal posádky Uruguaye i Belgie.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Vyčerpaný český dvojskif lehkých vah Jiří Šimánek (vlevo) a Miroslav Vraštil po finálovém závodu.

Článek

„Za čtyři roky, co spolu jezdíme, jsme nikdy Belgičany neporazili. Teď se to povedlo v tom nejdůležitějším závodě," liboval si Šimánek s vědomím, že lodě Irska, Německa a Itálie byly odskočené. „Ty posádky jsou jinde, to by se muselo stát něco nečekaného," líčil Šimánek s připomínkou karambolu Norů v semifinále. Finálové podmínky ale byly pro veslaře výrazně přívětivější.

Vraštila mohlo těšit, že překonal výsledek svého otce Miroslava. Ten startovat na třech olympiádách a nejlépe byl pátý na OH v Moskvě na dvojce bez kormidelníka s Miroslavem Knapkem, otcem pozdější olympijské vítězky Mirky Topinkové Knapkové.

„Říkal jsem Jirkovi i na startu, že táta byl pátý, radši mlčel. Ono je lepší v závodě myslet na další tempo než na výsledek. ale myslím, že táta má taky radost, určitě u toho brečel," vytušil Vraštil.

Za tři roky v Paříži by mohl překonat svého otce i v počtu olympijských účastí, ale to by musel na špičkové úrovni vydržet i po čtyřicítce. „Dá se jezdit i v padesáti, ale nevím, jestli na olympiádě," pousmál se. Zatím jsou s parťákem pevně domluveni na příští sezonu s domácím světovým šampionátem v Račicích. „Pak uvidíme, ale teď si dáme delší pauzu a nechci veslování nějakou dobu ani vidět," neskrýval.

Mnohem netrpělivěji čeští veslaři vyhlíželi oběd v olympijské vesnici. Po týdnu hladovění, aby nepřekročili váhový průměr 70 kilogramů, se konečně můžou najíst.

„Ve vesnici je hrozně jídla. Pořád chodím kolem pizzy, po semifinále jsem si dovolil jeden kousek, teď si jich k nějakému pivu dovolím víc," plánoval Šimánek. „Vždycky se na to jídlo těšíme, dva dny se přejídáme, pak se to srovná. Lidi si řeknou, že je to hrozně nezdravé, což prostě vrcholový sport je. Ale my si ho vybrali a baví nás," ujišťuje Vraštil. „Teď na ně úplně chuť nemám, ale až přijedu domů, opečeme si špekáčky," plánoval zkušenější z posádky.

„Já doufám, že mi přítelkyně Natálka upeče něco dobrého, snad si to někde přečte," s úsměvem vzkazoval do Česka Šimánek.

Reklama