Článek
Rozsáhlá akce elitní armádní jednotky měla 2. ledna za cíl zadržet venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, Američané se zaměřili i na další cíle v metropoli Caracas, počet obětí se odhaduje mezi padesáti a sto.
Po vojenské operaci byl Maduro s manželkou deportován do USA, americký prezident Donald Trump prohlásil, že dočasně budou jihoamerickou zemi řídit Spojené státy, než vládu převezme nový venezuelský lídr.
Některé organizace viděly v americkém útoku na jinou zemi paralelu s ruským napadením Ukrajiny, po němž Rusko čelí i sportovním sankcím.
Na únorových olympijských hrách v Itálii by nikde neměla viset jeho vlajka a znít ruská hymna, sportovci budou startovat jen jako neutrální jednotlivci při splnění daných podmínek. V řadě sportů jim ani nebylo umožněno kvalifikovat se.
MOV ale podobný postup vůči americké výpravě rázně odmítl. „Nemůžeme se přímo zapojovat do politických záležitostí ani do konfliktů mezi státy, protože ty nespadají do našeho mandátu. Naší úlohou je zajistit, aby se sportovci mohli účastnit olympijských her bez ohledu na svůj původ,“ uvedl v prohlášení.
To koresponduje se současným postojem k ruským sportovcům, který je vstřícnější než ve většině zimních sportovních federací.
Zásadně odlišný je ale i rozsah a důsledky obou útoků. Zatímco americký proběhl během jednoho dne, na Ukrajině zabíjejí Rusové i civilisty a ničí infrastrukturu už od února 2022, když začal krátce po skončení předchozích ZOH v Pekingu.
MOV už žádostem o vyřazení čelil u izraelských sportovců při postupu země v Pásmu Gazy proti palestinským obyvatelům. Ani v tom případě ale k jakémukoli omezení startu nesáhl.
