Článek
Po závodě přišel padesátiletý samorost do cíle klidným krokem. Z vousaté tváře zářily štěstím jeho oči, ale žádné emoce nedával znát. Políbil svoji zlatou svěřenkyni na tvář a podal ji ruku. "Tu knihu jsme dopsali zlatým písmem," byla jeho první slova.
"Dopsali jsme to podobně jako Karel Klostermann. Celá Šumava i naši předkové budou spokojení s tím, co jsme dokázali a tady má nostalgie místo. Takhle to napsal Klostermann v Črtách ze Šumavy. Kniha se zavřela. Jsem nesmírně šťastný," říkal dojatě Frühauf, který žije podobně jako Kateřina Neumannová na šumavském Zadově. Oba tyhle nádherně zadumané hory milují. Kateřina tu pod trenérovým dohledem naběhala tisíce kilometrů...
"Se Standou se známe spoustu let. Vím, že závod prožívá jinak než já. Nedává průchod emocím, prožívá si to po svém. Přišel ke mně ve chvíli, kdy už mě spousta lidí poobjímala a zulíbala, ale bylo nám v ten okamžik krásně," přiznala Neumannová.
Finiš neviděl
Závod sledoval Frühauf v lese... "Byl jsem na nejdůležitějším místě, kde jsem věděl, že do toho půjdou. A také do toho šly! Při posledním stoupání u mne se to rozkastovalo. Podle ksichtů jsem viděl, že tam zůstanou tak tři, čtyři. Dost lidí toho tam mělo plné brejle. Vůbec jsem neviděl závěr. Všechno ostatní už mám přes vysílačku. Poslední informace byla, že bude třetí. Říkali to Míra Petrásek a Honza Pešina. Pak jsem měl ve vysílačce chaotický přenos. A najednou jsem zaslechl: ,Hele, ona bude možná druhá" a ticho. Až asi za pět minut mi řekli, že vyhrála. Italský kameraman mi gestem ukazoval, že vyhrála. Tak jsem si o tom myslel své..."
Trenér ani nelitoval, že svěřenkyni neviděl doběhnout do cíle. "Neviděl jsem její zlatý finiš, ale všechno zlé je k něčemu dobré, tak to říkali už naši předkové," říkal s úsměvem. Určitě se ale na závěr závodu podívá na videu a ne jednou.
"Po tom čtvrtku, kdy na tom nebyla dobře, jsem měl obavy, ale ráno vypadala dobře a po patnácti kilometrech také. Musela běžet takticky. Rozhodovalo se dva kilometry před cílem. Běželo se na těžkém sněhu. Kdyby odjela, byla by to od ní vrahovina. Soupeřky by se na ní vystřídaly. Klíčovým momentem bylo to poslední stoupání," vrátil se k závodu Frühauf. Žádnou taktiku prý předem nedomlouvali... "Prohodili jsme spolu jednu větu. Měla se rozhodnout podle vývoje závodu. Řekl jsem jí, ať takticky ušetří síly a finiš začala dřív než minule."
Na starých lyžích
Kateřina Neumannová vsadila na staré lyže. "Vybrala si je sama před třemi roky na přípravě. Mají starý design, ale důležité je, že ji dovezly ke zlatu. I to je taková zvláštní životní souhra. Všechno se vším souvisí. Opravdu," říkal trenér.
Bude Kateřina Neumannová dál závodit nebo letos skončí? Tuhle otázku si kladou asi všichni, kdo Neumannové fandí, a určitě i její soupeřky. Neví to nikdo... Trenér jen pokrčil rameny: "V tuto chvíli nelze prorokovat, jaký bude její další sportovní život. To si musí rozhodnout v klidu a s rozvahou sama."
