Článek
V jakém rozpoložení dorazil nejlepší český biatlonista letošní sezóny do dějiště olympijských her v Soči?
V absolutní pohodě. Při soustředění v Pokljuce všechno klapalo, cítil jsem se dobře. Nevidím jediný důvod, proč by tady v Soči mělo být něco jinak. Hlavní je, že jsem všechno odtrénoval podle plánu a jsem zdravý. Moc se na závody těším.
Jedete už na třetí olympijské hry. Vybavujete si, v jakém rozpoložení jste byl před Turínem 2006 či Vancouverem 2010?
Nikdy jsem se před začátkem her necítil lépe. Na první olympiádu jsem jel ve dvaceti. Byl jsem z toho vedle. Do Vancouveru jsem necestoval ve skvělé formě. Nebyl jsem v ideálním rozpoložení psychicky ani fyzicky. Nyní je situace jiná.
| Mějte informace ze sportu vždy po ruce! Stáhněte si do telefonu aplikaci Sport.cz na Google Play a AppStore. |
Pomohou i přes nevýrazné výsledky z předešlých olympijských her zkušenosti, které jste v Turíně a Vancouveru nabral?
Na první hry jede člověk jako na zkušenou. Nyní jsem v jiné situaci. Budu chtít podat stoprocentní výkon v každém závodě a věřím v dobrý výsledek.
Cítíte, že psychická i fyzická forma je vyladěná na maximum?
Myslím, že od začátku sezóny nemám problém. Psychika dělá v biatlonu padesát procent výsledku. Mohu být fyzicky v sebelepším stavu, ale pokud nebude čistá hlava, mohu se na ní stavět a výsledek se nedostaví. Ale já jsem v pohodě, vše bude fungovat.
Jak se udržuje psychická pohoda, aby závodníka před vrcholem čtyřletého cyklu nic nerozhodilo?
Každý si vše musí v hlavě srovnat. Důležité je pracovat podle zaběhnutých pořádků. Nijak se neupínat a nestresovat faktem, že jde o olympiádu. Jasně, že se vše lehce řekne, ale hůře provede. Nicméně není dobré opakovat si bez ustání, že může jít o mezník v kariéře.
Existuje zaručený způsob, jak myšlenky rozptýlíte?
Občas hrajeme poker. A můj spolubydlící Michal Krčmář přiveze playstation. Hrajeme NHL a fotbal, ale jsem proti němu bez šance. Jde o mistra počítačových her, pořád prohrávám. Ale jde skutečně jen o relax, není důležité vyhrát u televize. Navíc k nám chodí i zbytek týmu včetně servismanů, kde už šanci mám.
Ve skutečném závodě věříte v medailové umístění?
Pochopitelně mám ambice. Nerad říkám nějaké prognózy předem, protože medaili může získat třicet lidí. Když budou dobré podmínky a všechno klapne...
Závodní tratě v Soči jste už okusil. Jak vám seděly?
V minulé sezóně jsme v Rusku byli týden a vystřídaly se všechny možné druhy počasí. Mně je vlastně jedno, jak bude. Nevadí mi nic. Jenom si přeju, aby v půlce závodu nezačal padat sníh a neovlivnil výsledek jako ve Vancouveru, kde dvě skupiny byly neskutečně zvýhodněné, a druhá polovina startovního pole neměla žádnou šanci, protože začalo sněžit a trať se brutálně zpomalila. Doufám, že nic takového se nebude opakovat. Při světovém poháru člověk mávne rukou, že má k dispozici devět jiných startů, ale olympijský závod je jednou za čtyři roky.
Je s ohledem na kvalitní výsledky tlak ze strany vedení svazu a fanoušků větší než při loňském mistrovství světa na domácí půdě v Novém Městě na Moravě?
Olympiáda je více sledovaná, ale minulý rok na nás byl mnohem větší tlak. I když možná se pletu. Každopádně šlo o dobrou zkušenost. Pocity velkého očekávání jsme si vyzkoušeli, a pokud se dostaví ještě větší tlak, vypořádáme se s ním snadněji.
Vnímáte všeobecné očekávání, že biatlonisté zaručeně získají více medailí?
Výsledky v sezóně daným prognózám nahrávají. Nicméně náš sport je trošku jiný. Nemohu s jistotou tvrdit, že medaili udělám, protože jde o stoprocentní výkon ve dvou disciplínách. Cítím, že šance na medaili existuje. A mám sen, v němž figuruje. Ale jak jsem řekl, třicet dalších lidí je na tom stejně.
