Článek
Když přišla po čtvrtfinálové porážce s Ester Ledeckou mezi novináře Polka Aleksandra Królová, s úsměvem si povzdechla. „Měla jsem smůlu, že jsem dostala Ester. Ona je nejlepší, můj vzor. Jen nevím, jak to dělá. Je tak mentálně silná, že nemá problém nás všechny porazit," vyprávěla a vystihla rozpoložení „těch druhých" za Ledeckou. „Samozřejmě jsme trochu naštvané. Dělá dvě věci skvěle a my nedokážeme ani jednu," prohlásila.
V podobném duchu ostatně mluvily i další medailistky. Mísila v nich bezmoc a obrovský respekt k dívce, která je odsuzuje k boji o druhé místo. Mají smůlu, že se narodily do éry unikátní české obojživelnice, která svým talentem kombinovaným s nezměrnou tréninkovou pílí posouvá svůj sport o míle dopředu.
Mít proti sobě někoho lepšího je motivující, ale pokud vyhrává o parník, tak jistě i frustrující. Pokud by se Ledecká po sezoně rozhodla směřovat svůj um výhradně do lyžařského světa, jistě by se spousta dívek s prknem na nohou nezlobila. Ale tuším, že takovou radost jim neudělá...
