Hlavní obsah

Provoz Podolí a Nymburku by bez zastropování energií podražil o 50 milionů ročně

Náklady na provoz Plaveckého stadionu v Podolí a Sportovního centra Nymburk by se bez zastropování energií zvýšily o padesát milionů korun ročně. Propočetla to Česká unie sportu (ČUS), která obě střediska provozuje. Zvýšené náklady by představovaly téměř sedminu obvyklého rozpočtu ČUS. V roce 2019, který jako poslední nebyl ovlivněn omezeními kvůli koronaviru, činily celkové náklady ČUS 335 milionů korun.

Foto: Milan Malíček, Právo

Plavecký bazén v Podolí

Článek

Pro areály v Podolí a Nymburku ČUS podle aktuálního vládního nařízení nemá zastropované ceny elektřiny ani plynu. "Jestliže jsme například letos platili v Podolí v lednu 2022 za plyn 800.000 korun, nyní by částka dosáhla pěti milionů korun. Celkově i s Nymburkem by nám vzrostly náklady o 50 milionů korun ročně," uvedl předseda unie Miroslav Jansta.

O situaci tento týden jednal výkonný výbor ČUS. Unie následně zopakovala stanovisko, že bez zastropování energií si provoz těchto středisek nebude moci dovolit. "Pokud vláda nebo ministerstvo průmyslu a dopravy nepřijmou adekvátní opatření, ČUS bude muset sáhnout ke krajnímu řešení a od 1. ledna 2023 uzavřít Plavecký stadion v Podolí i Sportovní centrum Nymburk," uvedl Jansta.

ČUS, jež sdružuje několik desítek sportovních svazů a má více než milion členů, kritizuje kritéria, která vláda předepsala pro zastropování cen. U elektřiny je klíčové, zda je firma připojená na nízkém, nebo vysokém napětí. "Nelze selektovat subjekty podle tohoto klíče, tedy velký podnik na nízkém napětí bez ohledu na velikost odběru je zastropován, ale týž podnik na vysokém napětí nikoliv. Mnoho sportovišť je obecních, ta jsou zastropována všechna prostřednictvím obcí, měst, samosprávy nebo státu. To je však nerovný přístup. Navíc plošná podpora podle nařízení Evropské komise nesmí být selektivní," uvedl ředitel ekonomických agend ČUS Pavel Benda.

U některých sportovišť nemusí ani zastropování cen bez další státní podpory stačit na to, aby je majitelé udrželi v provozu. Předseda Sdružení sportovních svazů ČR (SSSČR) Zdeněk Ertl upozornil, že například některé obce už nebudou mít na podporu sportu peníze. Nově zvolená zastupitelstva budou muset řešit zvýšené náklady na provoz jiných obecních nařízení a případné investice do jiného rozvoje obce. "Je velmi pravděpodobné, že obce sportovní kluby podporovat nebudou a ty budou poté ukončovat svoji činnost. Obce téměř jistě nebudou schopné veškeré náklady klubů na energie a plyn sanovat, a ani rodiče dětí nebudou mít většinou možnost vynakládat na sportování svých dětí vyšší částky," uvedl.

Proto považuje za nezbytné, aby peníze na provoz a údržbu poskytl stát prostřednictvím Národní sportovní agentury. Zatímco pro letošek by v rozpočtu mělo na tento účel dodatečně přibýt až 385 milionů korun, v rozpočtu na rok 2023 vláda na provoz a údržbu nevyhradila ani korunu. "To je naprosto likvidační. Vyzývám vládu, aby v návrhu rozpočtu na příští rok poskytla na tyto účely částku minimálně jednu miliardu korun. Ani tato částka nemusí stačit, když kluby někde platí za energii a plyn o více než sto procent vyšší částky," dodal Ertl. Jím vedená organizace sdružuje skoro devět a půl tisíce klubů s více než půlmilionem členů.

Reklama

Související témata:
Bazény