Září ve dvou sportech jako Ledecká. Extrémně nadanou a cílevědomou dívku ztráta zraku nezlomila

Val di Fiemme (od naší zpravodajky) – Když se s ní dáte do řeči, vůbec byste nepoznali, že hovoříte s teprve sedmnáctiletou nevidomou dívkou. Simona Bubeníčková má přehled a na svůj věk je opravdu vyzrálá. „Byla vždycky hrozně šikovná, ještě když viděla, tak to, co některé děti pochopily až na poněkolikáté, tak ona pochopila hned,“ popisuje mladou závodnici její trasér David Šrůtek, u kterého v klubu začínala lyžovat, ještě v době, kdy částečně viděla.

Atrofie očních nervů se pak zhoršovala a Bubeníčková zhruba před dvěma roky přišla o zrak úplně, podle Šrůtka ji to ale vůbec nezměnilo. „Je pořád stejná, hodně cílevědomá a do sportu i školy dává všechno. Když jí bylo patnáct, tak už vesele dávala rozhovory v angličtině, a to jsem na ni byl fakt hodně hrdý,“ říká Šrůtek.

Bubeníčková svůj handicap vůbec jako handicap nevnímá, před pár lety ji dokonce ani nenapadlo, že by jako nevidomá mohla startovat na paralympiádě. „Vždyť mám zdravé ruce a nohy, to, že nevidím, přece není žádný handicap,“ říkala v pořadu Ženské podání na Sport.cz těsně před odletem na paralympijské hry.

Na nich už ze čtyř závodů vybojovala dvě stříbra doplněné o čtvrté a páté místo. Navíc ve dvou sportech. Její hlavní disciplínou je běžecké lyžování, biatlon si přidala zejména kvůli malému počtu závodů v kalendáři FIS. Pušku vzala do ruky poprvé loni v dubnu, střílet se učí pod vedením biatlonového kouče a traséra Alexandra Paťavy.

„Hodně jsme trénovali techniku a zejména sklon té pušky při střelbě. Je ale neuvěřitelné, jak vlastně za pár měsíců tréninku Simča střílí konzistentně,“ říká Paťava, který závodí jako trasér druhé české reprezentantky Cariny Edlingerové. Bubeníčková se na biatlonový start postavila poprvé v lednu letošního roku, před paralympiádou stihla odjet pět závodů a ve všech vybojovala medaili.

Spojením dvou sportů na vrcholné úrovni by česká reprezentantka mohla připomínat Ester Ledeckou. „Rozhodně se s ní nemůžu srovnávat, já se vůbec necítím jako nějaká hvězda,“ říká skromná dívka, jejímž vzorem je lyžař Johannes Klaebo a taky český paraplavec David Kratochvíl.

Jako zcela nevidomá závodnice v obou sportech spadá do kategorie NS1, která má k dispozici 88% přepočtový koeficient času. Na to se ale česká závodnice nevymlouvá. „Když Simča získala medaile v prvních závodech svěťáku, tak samozřejmě byla spokojená, ale v cíli pak říkala, že chce ostatní porážet i tím reálným časem,“ přibližuje trenérka běžeckého lyžování Martina Chrástková přístup Bubeníčkové.

Kromě sportovních úspěchů zvládá sedmnáctiletá dívka i studium gymnázia v Broumově, i když před paralympiádou příliš do školy nechodila. Jejím spolužákům to ale nevadilo, naopak, do Val di Fiemme ji přijeli podpořit. Příští rok pak Bubeníčkovou čeká maturita. „Hodně mě baví technické obory, jako chemie, biologie, matematika. Asi bych se pak chtěla vydat tímto směrem, ale zároveň to kombinovat s tím sportem,“ nastiňuje závodnice, kterou v Itálii čekají ještě další starty.