Hlavní obsah

Crosbyho rozcvička, mrzutý Ovečkin a Hadamczikova ruská ruleta. V Rize Češi rozkvetli

Marek BurkertSport.czPrávo
12. 5. 2021 8:51

Začalo to smrští omluvenek, skončilo plácáním po zádech, jací jsme pořád kabrňáci. I bez hvězd slavné generace, které zařídily titul ve Vídni 2005 a bronz z olympiády v Turíně, se Češi před 15 lety na mistrovství světa v Rize neztratili. Tehdy ještě bylo odkud brát.

Foto: Profimedia.cz

David Výborný (v bílém) odehrál MS v Rize 2006 v životní formě.Foto: Profimedia.cz

Článek

Před šampionátem ovšem nadšení nevládlo ani náhodou. Poslední dubnový týden se konaly Švédské hokejové hry a výběr Aloise Hadamczika z nich odlétal se třemi porážkami a skóre 6:15.

S kolegou jsme se rozhodovali, na kdy si vlastně objednat zpáteční letenky z Rigy. Nakonec vyhrála optimistická varianta: až po finále. "Kdyžtak zpátky poletíme s týmem." Ale nebylo třeba.

I když trenér Hadamczik měl z olympijské soupisky k dispozici jen pět hráčů a obavy celkem rostly. Trenéři byli rádi za každou zámořskou posilu. Nakonec jich bylo rovných deset.

Fin Jukka Hentunen (uprostřed) se snaží na MS v Rize 2006 projít mezi Zbyňkem Michálkem (vlevo) a Tomášem Plekancem.

Z Montrealu přiletěli Tomáš Plekanec s Janem Bulisem a rovnou šli hrát zápas. Obranu si pošéfoval Tomáš Kaberle, který nám zapáleně vyprávěl, jak v Torontu shání české pivo. "Byla tam hospoda U Vlastičky. Už ale skončila. Veliká škoda, veliká..."

Mezi beky zasvítili nováčci Zbyněk Michálek a Lukáš Krajíček.

Životní turnaj bez přehánění odehrál David Výborný, který dostal na dres céčko, se svým dřevěným 'pádlem' předváděl po celou dobu fantastické kousky a právem se dostal až do All-Star týmu.

Riga překvapila. I kurzem měny

Česká výprava byla před odletem nachystaná spíš na ruské reálie a po přistání v Rize žasla.

"Vypadá to tady jako ve Finsku," divil se asistent František Musil.

Jen kurs místního latu, který jste tehdy mohli směnit za 40 korun, hokejisty hodně překvapil.

"Chtěl jsem si pro začátek vyměnit 100 dolarů a dostal jsem za to pár těch jejich šušňů," nechápal Patrik Štefan.

Foto: archiv M. Burkerta

Zbyněk Irgl pomáhá kustodům po příletu do Rigy. Kdo tehdy mohl tušit, že zařídí postup do semifinále.Foto: archiv M. Burkerta

Zásahovka jela krotit Finy

Český ředitel hotelu, ve kterém jsme bydleli, nám vysvětloval, že Praha není rozhodně jediným městem, kam za levným alkoholem míří na víkendy rozjařené skupinky Angličanů (Irů, Skotů, Němců...). Při šampionátu ale ceny v Rize vystoupaly do mimořádných výšin.

Když početná skupina žíznivých Finů po předložení účtu zjistila, že za jeden drink má platit 40 latů (asi 1600 korun), musela přijet jejich roztrpčení zkrotit zásahovka.

V jednom z podniků v centru jsme narazili na tehdejšího kouče Švýcarů Ralpha Kruegera s jeho asistenty. Poručili jsme mu ze zdvořilosti panáka whisky. "Od českých novinářů." Ralph nás zdravil, vesele mával, vizoura do sebe kopnul na ex, ale zpátky nic neposlal.

Skoro ve všech barech a restauracích jste tehdy mohli narazit na pozoruhodný úkaz: osamocené krasavice bez doprovodu.

"Mladí muži tady jen pijí nebo si píchají narkotika," objasňoval nám místní poměry rozšafný taxikář.

Stesk po domově se dal naštěstí zahnat v hospodě Sveiks Sveik. 'Buď zdráv, Švejku'. Plzeň, svíčková, guláš, člověk si hned připadal jak v Nuslích. Jen ta lotyšská varianta knedlíčkové polévky s obřím kusem houskového knedlíku umístěného ve vývaru byla trochu záhadná. Ale přijeli jsme kvůli hokeji, že.

Ulovený Ovečkin

Ještě před začátkem turnaje jsme zamířili na ruský trénink omrknout po jeho první sezoně ve Washingtonu Alexe Ovečkina.

Kolega z MF Dnes se tehdy naklonil přes plexisklo na střídačku, ťukl Sašu do ramene a sdělil mu, že po něm chceme rozhovor. Ten byl tak zmatený, že jenom odvětil: "After." ("potom")

Čekali jsme před halou a moc netušili, co bude. Tiskovým mluvčím sborné byl naštěstí známý našeho kolegy, nedávno bohužel nečekaně zesnulého Vaška Jáchima, který měl v ruském hokeji širokou síť kontaktů. Oprášil jsem tedy maturitní otázku 'lišnij čelavěk' a poprosil ruského press oficíra, aby Ovečkina přivedl.

Foto: archiv M. Burkerta

Dobrá duše české hokejové žurnalistiky Václav Jáchim na MS v Lotyšsku 2006. Dlouholetý redaktor serveru hokej.cz v březnu nečekaně zemřel.Foto: archiv M. Burkerta

Neodpověděl, na pět minut zmizel, a pak se zjevil s hvězdou Capitals, které prorážel cestu přímo k nám a ještě odstrkoval další novináře, kteří Ovečkinovi pod nos strkali diktafony. To byl servis.

Začali jsme rusky, přešli do angličtiny. 'Car Alex' přeskakoval z jedné řeči do druhé i během odpovědi. Po šesté otázce už se začal tvářit mrzutě.

Když se před něj konečně natlačil finský novinář s dotazem na 'team spirit', tak mu Ovečkin odsekl: 'Nemáme', zamířil do autobusu a my na večerní premiérový zápas proti Lotyšsku.

Pozdravujte gólmana!

A byl to rachot, když Milanu Hniličkovi propadla nemastná Širokovsova střela do branky.

"Pozdravujte vašeho gólmana," třásl nám po remíze 1:1 pravicemi jeden z lotyšských fanoušků.

"Nazdar borci," hlaholil o den později František Výborný, tehdy kouč Slovinska, našeho druhého soupeře ve skupině a zapáleně vyprávěl, jak skvělého má v týmu mladíka. Prý nějakého Kopitara, který prý obdivuje výkony jeho syna Davida.

Foto: Profimedia.cz

Slovinec Anže Kopitar (vpravo) měl na MS v Rize 2006 svou hvězdnou kariéru v NHL ještě před sebou.Foto: Profimedia.cz

"Kdybychom Česko porazili, asi naskáčeme do řeky," plánoval Výborný.

Nestalo se, i když po rychlém vedení 4:0 se vývoj zápasu zkomplikoval.

Generální manažer týmu Zbyněk Kusý se běžel podívat do studia České televize, jestli se videorozhodčí nezbláznil, když jako slovinský gól uznal střelu, která se od jedné tyče odrazila do druhé a šla ven. Posuzovatele zmátlo špatné postavení kamery u stropu haly a ignoroval fyzikální zákony.

"Vezměte si, kdyby se to stalo ve finále. Takhle je to celkem jedno," říkal smířlivě Kusý. Slovinci na 5:4 snížili až v poslední vteřině zápasu.

Výhra nad Kanadou tým nakopla

První pořádná prověrka ale přišla až ve třetím zápase s Finskem. A český výkon byl překvapením asi i pro Hadamczika. V závěru sice Nummelin srovnal na 3:3, ale tohle byl po delší době hokej, na který se fakt dobře koukalo.

Trochu jistěji se začal cítit i český trenér, i když ho před zápasem s Kanadou moc nerozesmálo, jak zámořský tým zametl s Lotyši 11:0. Místní fanoušci vůbec nevydýchali rozhodování amerického sudího Lookera. Na led létalo, co bylo po ruce, ze skyboxů dokonce skleničky.

Foto: Profimedia.cz

Sidney Crosby tváří v tvář českému gólmanovi Milanu Hniličkovi na MS v Rize 2006.Foto: Profimedia.cz

Jenže na Kanadu byli Češi nachystaní. Petr Hubáček dal první gól a chvíli vypadal, že je reinkarnací Jiřího Šejby z Prahy 1985.

Ve 14. minutě to bylo 3:0, ale Kanaďané to nebalili ani náhodou. Skvělý výkon a výhra 6:4 nás vykoply mezi favority.

"Takové zápasy miluju," usmíval se Výborný.

Shanahan s lahvinkou

Při zpětném pohledu je vždycky zajímavé projít si po letech soupisky. I když se tehdy tvrdilo, že šampionát ve stejném roce jako olympiáda nemůže mít takový lesk, jména říkají něco jiného.

Rusové kromě Ovečkina přijeli i s Malkinem, Sjominem, Mozjakinem. Za Finy hráli Olli Jokinen, Peltonen, Mikko Koivu, za Švédy detroitská osa Kronwall, Franzén, Zettterberg a Američany posílili Dustin Brown i mladičký Phil Kessel.

A co teprve Kanada. Sidney Crosby, Patrice Bergeron, Jeff Carter, Mike Richards i slovutný Brendan Shanahan. I když ten svůj pobyt nebral zase tak vážně a do ranních hodin si občas poseděl v hotelovém baru s lahvinkou červeného.

Kanaďan Brendan Shanahan (uprostřed) sehrál na MS v Rize 2006 v 37 letech roli důstojného hokejového veterána.

Tehdy jsem propásl možnost vyfotit si Crosbyho, jak se v legínách šel rozcvičovat před kanadskou šatnu. To mohla být rarita. No nic... Jak jednou říkal Jaromír Jágr, když jsme ho před odletem do NHL neotravovali s rozhovorem při poslední kávičce: "Byli jste slušní, takže budete mít hovno."

V posledním zápase nadstavbové skupiny se ale všechno dost zkomplikovalo.

Šestatřicetiletý Prorok se proti USA podepsal chybou pod třetí americký gól, Hadamczik ho posadil a týmový veterán to nenesl moc dobře. Poštěkával na trenéra, ale porážka 1:3 hlavně znamenala, že ve čtvrtfinále nejdeme na Bělorusko nebo Slovensko, ale na Rusy!

Úvod čtvrtfinále? Horor

"Ovečkin, Malkin, pojďme se zasmát," psal mi kamarád z Prahy. Vítězná nálada se mezi fanoušky příliš nešířila. V bulváru tehdy vyšla fotomontáž trenéra Hadamczika s pistolí u hlavy a cosi o ruské ruletě.

První třetina čtvrtfinále taky stála za to. Ve třetí minutě Ovečkin otevřel skóre, celé dlouhé pasáže jsme se jen bránili a zoufale vyhazovali z pásma.

"Rasíja, Rasíja," znělo v hledišti pořád dokola.

Foto: Profimedia.cz

Alexander Ovečkin na MS v Rize 2006. Tehdy ještě stoupající hvězda Washingtonu Capitals.Foto: Profimedia.cz

Malkin servíroval Ovečkinovi přihrávku před prázdnou branku, asi stačilo nastavit hokejku, jenže Ovie tenkrát puk trefil s takovou razancí, že se kotouč od hrany čepele odrazil vysoko ke stropu.

To byla možná klíčová chvilka. A dodatečně patří dík švédskému sudímu Vinnerborgovi, že ve vypjaté atmosféře nezapomněl trestat i ruské fauly.

Přesilovky nám šly skvěle. Kaberle srovnal, Jarda Hlinka na začátku třetí třetiny dával na 2:1. A když Štefan svým jediným gólem na mistrovství odpověděl na druhou ruskou trefu, už to vypadalo fakt nadějně.

"Teda hoši, to byl jeden z mých největších 'hajlajtů' v životě," vyprávěl Štefan.

To netušil, že o sedm měsíců později předvede nešťastnou minelu před prázdnou brankou v Edmontonu, což bude okamžik, se kterým bude navždycky spojován nejvíc.

Při power play se ale Rusové vrhli na zteč, srovnali na 3:3 a hala se vážně otřásala v základech.

Irgl! Ojojoj, bědovali Rusové

Čekat na nájezdy by byla sebevražda. Takové šikuly jako Rusko jsme neměli, to Hadamczik věděl. Naštěstí si vzpomněl, že má na střídačce odpočatého Zbyňka Irgla a poslal ho po na led s Výborným. Zbytek je historie.

Český kapitán v osmé minutě prodloužení směrem ke spoluhráči prohodil něco jako: Stoupni si támhle, já ti to pošlu před prázdnou branku.

Rozhodčí hodil buly, najednou měl Irgl puk na čepeli a odkrytou polovinu ruské svatyně. Sice zaváhal, gólman Sokolov ho stačil vybruslit, ovšem Zbyňa nezpanikařil, přehodil si puk na bekhend a šoupnul ho k vzdálenější tyčce.

Foto: Profimedia.cz

Zbyněk Irgl (uprostřed) oslavuje svou památnou trefu ve čtvrtfinále MS 2006 proti Rusku.Foto: Profimedia.cz

V tu chvíli se zdálo, jako by z arény někdo odsál vzduch. Drtivá většina diváků zalapala po dechu a jen z ruského televizního stanoviště se ozývalo bědování komentátorů: 'Ojojoj, ojojoooj...'

Druhý den jsem vyrazil hledat štěstí na kanadský trénink a dvacet vteřin po mém příchodu nakráčel do mixzóny Crosby a začal vyprávět o zážitku ze čtvrtfinále Česko - Rusko.

"Ten chlapík na konci to udělal fantasticky, co? Toho bych rád viděl v NHL," chválil kanadský teenager Irgla.

V českých novinách mezitím vycházely ódy o Hadamczikově geniálním prozřetelném tahu, který poslal mužstvo do semifinále proti Finsku.

Prostředníček Ruutuovi

Hniličkovi v něm sice brzy za zády přistálo nahození zpoza modré, ale jinak gólman, kterého po celé mistrovství trápila bolavá záda, mužstvo ve vyřazovací části několikrát podržel.

V polovině semifinále potom Plekanec v oslabení úžasně srovnal a Výborný krátce před koncem v přesilovce poslal Suomi do kolen.

Provokatérovi Jarkkovi Ruutuovi, který na olympiádě vyřadil drsným zákrokem Jágra, Hadamczik na závěr ukázal prostředníček.

"Ruutu mě zklamal lidsky," zahlásil kouč. Vyřízeno.

Před dvěma týdny o tom nesnili ani největší optimisti a najednou finále proti Švédsku.

Na tréninku tří korunek jsme odchytili Michaela Nylandera, který hrál v sezoně za New York Rangers se sedmi Čechy a snažil se nás přesvědčit, že 'cože' je v češtině sprosté slovo, což mu patrně nakukal Jágr.

"To jste všichni takoví vtipálci?" zachmuřil se Nylander.

Foto: Profimedia.cz

Švéd Michael Nylander (vpravo) v nelichotivé pozici při pokusu o zastavení Zbyňka Irgla. Finále MS 2006 ale Švédové nakonec jednoznačně ovládli.Foto: Profimedia.cz

Ve finále Švédové nebrali ohledy. Došly i síly, nebylo kde brát. Výsledek 0:4, tentokrát bez šance.

Hadamczik se na tiskovce objal se svým švédským protějškem Gustafssonem, který pak českému týmu skládal poklony, že zápas nevypustil ani za rozhodnutého stavu.

Po finále jsme sepisovali články tradičně dlouho do noci, chodit spát nemělo cenu. Když jsme v pondělí dopoledne přistáli na Ruzyni, měli jsme trochu pocit, jestli se nám to všechno jen nezdálo.

Stříbrné medaile ale byly důkazem, že i bez Jágra, Straky, Langa, Ručinského, Hejduka, Prospala, Kubiny nebo Špačka pořád máme dost světových hokejistů. Že se jejich zásoby ztenčují, se tehdy ještě moc neřešilo.

Reklama

Sdílejte článek