Hlavní obsah

Jeden z nejkrásnějších večerů. České kluby cítí krev a deptají evropské giganty

Dva velké postupy a jeden hořký konec. Čtvrteční odvety play off Evropské a Konferenční ligy, kdy zářili fotbalisté Plzně a Jablonce, rozebrali v podcastu Bodlo na webu Sport.cz bývalý obránce Antonín Rosa a redaktor Michal Nussbauer. Co ve Viktorii změnil kouč Radoslav Kováč a co stálo úspěch Hradec Králové, který těsně nestačil na slavný Panathinaikos?

Bodlo 28.8.2026Video: Sport.cz

Článek

Témata dnešního dílu:

Velký večer českých klubů (1:09)

Jablonečtí veterán Chramosta a Hanuš (14:54)

Emoce v Hradci Králové (19:55)

Hodnocení velkého čtvrtečního večera

Rosa: „Jeden z nejkrásnějších večerů. Pro český fotbal je to zadostiučinění. Dlouhé roky podceňovaná liga, která tahala v Evropě za kratší konec, zaznamenala obrovský posun. Musím se přiznat, že jsem věřil, že je šance, a v minulých letech by naděje byla menší. Naše kluby cítí krev a naplno to potvrdily. Čtyři kluby v pohárech je neskutečný úspěch a velký kredit Hradci, protože byl strašně blízko.“

Nussbauer: „Věřil jsem buď Jablonci, nebo Hradci. Ale Plzeň. Klobouček. 5:1 je šílenost.“

Co stojí za plzeňským vzepětím

Rosa: „Naplno se ukázalo, že se občas moc klade důraz na taktiku, detail a vzdělanost, ale základní principy, že musíš mít chemii. Je to jak v běžném životě. Můžeš mít super šéfa, který tě hodně naučí, je super odborný, ale pokud chybí vzájemný respekt, výkon nebude takový. Fotbal je ještě specifičtější. Emoce a nastavení udělat něco navíc je vyšší než jinde. Plzeň má kvalitní mužstvo, které jen potřebovalo probudit. Teď se Viktorii vyplatilo, že vsadila na emoci.“

Jak se na Viktorii podepsala změna trenéra

Rosa: „Nepochybuji o kvalitách Martina Hyského, ale evidentně nezvládl první zkušenost s velkým klubem. Součástí fotbalu je, že hráči za tebou půjdou. Podívejme se, jak v posledním dokumentu mluví hráči o Mourinhovi, jak za něj hrabali. To jsou střípky, které se Hyskému nepodařily, to je fakt. Kluci hráli pod své možnosti. Před Kováčem je dlouhá cesta, nemůžeme ho adorovat za jedno vítězství, ale první impuls se povedl mimořádně. Bylo cítit, že Viktoria nechce jen vyhrát. Za postupem šli a vrátilo se jim to.“

Nussbauer: „Kováč byl dost opatrný, odmítal postup přeceňovat. Rozhodně nepřišel a nestříkal po nás šáněm. Plzeň měla několik momentů, kdy se mohla složit, ale byla vidět mentální síla. Lidé se chytli, bylo to super.“

Červená karta pro Bukariho a stažení Floriana Wiegeleho

Rosa: „Nebudeme se tvářit, že se to ve fotbale neděje, jednou za čas ke zkratu dojde. Tady je evidentní, že zápas nezvládli emočně. Penalty, červená. To je ukázka, že taháš za kratší konec a neuneseš drobné momenty. Na hřišti se rozhoduješ ani ne ve vteřině, a když nejsi dobře nastavený, momenty nedomyslíš a chybu uděláš.“

Nussbauer: „Riera byl nakvašený, ale já být trenérem mančaftu, kdy hraješ o Evropskou ligu, kopou se proti tobě tři penalty a dostaneš červenou…Objektivně to bylo správně posouzené, ale subjektivně, když jen koukáš, jak se ti vše bortí, se mu nedivím.“

Rosa: „Částečně to jde za trenérem, je zodpovědný za přípravu mužstva, že to není jasný postup. Podle mě utkání podcenili. Výsledek z Bělehradu není ukázkou kvality mužstev, Zvezda není o tolik lepší, ale asi cítili, že se nemůže nic stát, Plzeň je od začátku vařila.“

Fantazie v podání Jablonce a postup přes slavné Rangers

Rosa: „Je to mimořádný úspěch, není pochyb, ale Jablonec má dlouhodobě vysokou úroveň. Není to úplná náhoda, mužstvo drží pohromadě, mají individuální kvalitu a v intenzitě se blíží evropskému fotbalu. Jsem teď zvědavý, jak skloubí poháry a ligu, klíčoví kluci nebudou moci hrát pořád.“

Nussbauer: „Nechci, aby to vedle Plzně zapadlo, ale Rangers by v Konferenčce chtěli hrát třeba o semifinále. Opět klobouček. Je vidět, že když má dlouhodobá práce smysl, vypadá to takhle.“

Příběh Jana Chramosty, který si u kouče Kozla nadvakrát prosadil, že půjde kopat poslední penaltu a rozhodne. V kariéře dal 18 z 18 pokutových kopů

Rosa: „Honzu znám, byli jsme spoluhráči v Mladé Boleslavi. Vždy byl střelec, a to je fakt. Věkem dozrál, situace řeší s kvalitou. Už rozhodl finále poháru, věří si, staví se do role a daří se mu. Strašně mu to přeji, neustále dokazuje, že i ve 35 letech dokáže mužstvo táhnout.“

Pohádkový příběh dokonal i druhý veterán a ještě o tři roky starší brankář Jan Hanuš

Rosa: „Také je to můj bývalý spoluhráč, neustále si jede svou písničku. Rodinný typ, vymykal se fotbalové kabině, introvert. Možná i terč posměšků, že nikdy nebyl moc divoký, kluk bez emocí. Ale pokračuje ve svém režimu, a proto je tam, kde je. Hlavně reflexy na čáře má mimořádné. Dozrál v brankáře, který v klíčových momentech podrží, což se strašně cení.“

Emoce v závěru utkání v Hradci, červená pro trenéra Davida Horejše

Nussbauer: „Frustraci chápu a více než u Riery. Hradec měl šance rozhodnout a pak ve 121. minutě přijdeš o postup. Naštěstí netrénuji ligu, to bych dostal za reakce tak osm červených.“

Rosa: „Panathinaikos je obrovský klub, ale kdy jindy bude šance ho vyřadit než teď. V Řecku se vrátili do zápasu a měli šanci rozhodnout, je to možná daň za nezkušenost, kterou si české týmy musely projít a protrpět. Pachuť z penalty v závěru je obrovská. Obecně jsem střízlivý ke kritice rozhodčích ze strany trenérů a hráčů. Jako televizní expert často stojím u lajny a vidím situaci střízlivýma očima, a je to jiné než z pozice kouče v emocích. Nemyslím, že sudí tlačil jednu stranu, ale chyby tam byly. A písknout penaltu v takovém zápase a v závěru, to opravdu vstoupíš výrazným dílem, i když asi byla.“