PŘÍKLEP: Milion nebyl problém, vzpomíná Ščerban na osmdesátky. Servis býval lepší než teď

Aktuálně devátá Jihlava v závěrečných dvou kolech ještě bude muset zabojovat o samotnou účast v předkole. „Přáli jsme si pohybovat kolem šestého místa. Bylo by to sportovní zklamání, kdybychom nešli ani do předkola,“ připustil Ščerban.

S ohledem na okolnosti si ale uvědomuje, že omlazený tým nemůže mít vysoké cíle. „Jdeme tou cestou, kterou jsme čekali a o které jsme věděli. Teda z mého pohledu. Fanoušci to třeba vnímají trochu jinak, ale je to ekonomicky náročné. Nemůžeme si dovolit dělat velké ztráty. Pustili jsme řadu hráčů, tím se otevřel prostor pro naše mládežníky,“ vysvětloval.

Těší ho alespoň, že stavba nové haly jde podle plánu. „Plus minus pár dní, jsem za to moc rád. V listopadu 2025 by se hala měla otevírat,“ věří. „Potřebujeme tohle období důstojně přečkat. Pak si vzhledem k historii ani nemůžeme vytknout jiný cíl než dostat Duklu zpátky do extraligy. Nejdřív k tomu ale potřebujeme zázemí,“ líčil.

Slavná značka totiž dominovala československému hokeji v šedesátých i v osmdesátých letech. Jihlavský rodák s Duklou slavil tři tituly v letech 1984, 1985 a 1991. „Teď nemáme takové zázemí, jako jsme měli tehdy. Snad se dostaneme na úroveň z osmdesátých let, kdy jsme předběhli dobu. Měli jsme video a videokouče, kdy kluby ještě ani nevěděly, že to existuje,“ usmál se bývalý bek, jenž s československou reprezentací získal čtyři bronzy z MS a bronz i z olympiády v Albertvillu a s českým výběrem pak bronz z MS 1993 v Mnichově.

Do jihlavského kádru se legendární rychlík prosadil navzdory 173 centimetrům výšky. „Dukla byla nabitá. Dostal jsem čtyři zápasy na to, abych se ukázal, jinak by mě přeřadili do Písku. Byl to ohromný tlak. V dnešní době si něco podobného nedokážu představit, byli jsme vystaveni mnohem většímu konkurenčnímu prostředí,“ mínil.

A s láskou vzpomínal na servis, jaký tehdy hráči dostávali. „Běhali jsme sjezdovky, nejtěžší trénink. Trenérům Standovi Neveselému s Jardou Holíkem přišlo, že pauza, když jdeme dolů, je moc dlouhá. Tak nás vozil autobus, abychom dole byli rychleji a zase běželi nahoru. Kdo si může dovolit se na tréninku nechat vozit autobusem,“ smál se Ščerban.

Problémem nebylo ani získat víc peněz do rozpočtu. „Na soupisku nově mohlo jít dvacet hráčů místo osmnácti. Potřebovali jsme na to finance. S panem Neveselým jsme sedli do auta a jeli jsme na ministerstvo obrany,“ popisoval tehdejší kapitán armádního klubu. „Vysvětlovali jsme situaci a řekli jsme, že bychom potřebovali navýšit rozpočet. O milion korun. A odpověď? ‚Tak jo. Přidáme tam milion korun.‘ A jeli jsme domů,“ culil se Ščerban.

V pořadu Příklep na Sport.cz rozebíral i aktuální dění v extralize, situaci kolem nově vznikající Síně slávy českého hokeje, jejímž je manažerem, a vyprávěl také o zápasech Staré gardy české reprezentace, za kterou i na prahu šedesátky stále nastupuje.