Hlavní obsah

Stávkou jsme jen hrozili, vzpomíná Frýdek na rebelii ve Spartě a Chovance, který byl proti

27. 8. 2022 8:59

Zažíval éru, na kterou teď na pražské Letné jen nostalgicky vzpomínají. Éru zlaté Sparty, která získávala jeden titul za druhým bez ohledu na to, zda se právě hrála federální, anebo o pár let později už jen česká liga. „Přál bych současným hráčům, stejně jako fanouškům, aby se ty časy zase vrátily,“ netají v dalším díle podcastu Kopačky na hřebíku Martin Frýdek, že jeho srdce bije i po čtvrt století pořád pro Spartu. Aby ne, když v jejím dresu získal pět mistrovských titulů a zažíval slavná tažení pohárovou Evropou. I v Lize mistrů, kde Pražané v devadesátých letech válčili a poráželi Barcelonu, stejně jako třeba Olymique Marseille, jenž rok na to Champions League vyhrál.

Upoutávka na 22. epizodu podcastu Kopačky na hřebíku. Hostem ve studiu byl Martin FrýdekVideo: Sport.cz

 
Článek

„Sedli jsme fotbalově i lidsky. Jasně že se všemi dvaceti spoluhráči nemůže být člověk kamarádem, ale na hřiště jsme šli s tím, že chceme vyhrát. Měli jsme zdravé sebevědomí a víru sami v sebe, takže jsme věřili, že zvládneme každý zápas. Jedno, zda se hrálo v Prešově, na bratislavském Tehelném poli se Slovanem nebo v Lize mistrů s Barcelonou či Glasgow Rangers. A k tomu všemu jsme v sobě měli respekt k soupeři a patřičnou pokoru," shrnuje Martin Frýdek, proč v jeho éře Sparta doma dominovala a na evropské scéně vzbuzovala respekt.

„Navíc jsme měli vynikajícího trenéra Dušana Uhrina. Jakmile jsme měli nos jen trochu nahoru, poslal nás rychle zpátky na zem," vzpomíná na kouče pro jeho kariéru vlastně osudového.

Vždyť pod Uhrinem začala naplno jeho fotbalová kariéra, pod Uhrinem hrál velké pohárové zápasy, Uhrin to byl, kdo ho povolal do reprezentace a nominoval na EURO ´96 v Anglii, odkud národní tým přivezl stříbrné medaile.

Mimochodem - právě Frýdkův gól v kvalifikaci v Bělorusku nasměroval českou reprezentaci za La Manche na evropský šampionát.

„Určitě šlo o nejdůležitější branku, kterou jsem v národním mužstvu dal. A navíc jsem si připsal i asistenci, protože jsem čtvrthodiny před koncem nahrával Patrikovi Bergrovi na druhý gól. V Minsku jsme v říjnu v devadesátém pátém roce vyhráli 2:0 a pak už stačilo porazit doma Lucembursko a měli jsme postup jistý."

Jen účinkování na mistrovství Evropy nedopadlo podle Frýdkových představ. V zahajovacím duelu ve skupině mu dal Uhrin přednost před Patrikem Bergrem, jenže malému, hbitému a technicky náramně vybavenému záložníkovi zápas vůbec nevyšel. Ostatně, jako nikomu z českého týmu.

„O poločase jsem šel ze hřiště. Zaslouženě, protože jsem nehrál dobře. Jenže další šanci jsem nedostal a na mistrovství Evropy už jsem si nezahrál. Ani pár minut. Nebyl jsem ale typem fotbalisty, který by dělal v kabině bordel proto, že nehraje."

Vzpomínek a historek z kabiny reprezentace i Sparty má Frýdek spoustu, takže v dalším díle Kopaček na hřebíku se můžete společně s ním vrátit třeba zpátky do devadesátých let a poslechnout si, jak to ve fotbale také chodívalo.

Epizody podcastu Kopačky na hřebíku

Reklama

Související témata:
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •