Článek
Biel (od našeho zpravodaje) - „Senzační. Myslím, že to nemohlo dopadnout líp. Tyhle dva dny byly opravdu hrozně náročné, intenzivní. Všechny zápasy byly strašně vyrovnané, z naší strany to byla týmová spolupráce. A to nám to vyhrálo,“ tvrdila Bouzková, která v sedmadvaceti nastoupila v nejprestižnější týmové soutěži vůbec poprvé do rozhodujícího zápasu. A posvětila v něm český postup na finálový turnaj do Číny.
„Vůbec jsem nevěděla, jak s tím na kurtu naložit. Jen jsem si řekla, že do toho chci dát všechno, srdíčko. I kdybych tam měla být tři hodiny, chtěla jsem to pro tým vyhrát. Bára byla na lavičce skvělá, hrozně mi pomáhala,“ líčila hráčka, které v českém týmu neřekne nikdo jinak než Maruška.
Po letech kralování kapitána Petra Pály přijely Češky poprvé k zápasu s Barborou Strýcovou, která je na lavičce rozpumpovala pozitivní energií. „Moc mi pomohla,“ děkovala Bouzková. „Ne, že by Petr neměl energii, ale není to žena. Pro nás hráčky je komunikace s další holkou ještě lepší, protože to Bára ještě nedávno hrávala. Prožívá to víc než Petr, ale mně se to hrozně líbí a je to super energie. Jsme na stejné vlně.“
Ale že si těch infarktových situací nová kapitánka užila. V pěti zápasech se hrálo celkem pět tie breaků, Linda Nosková proti Bencicové ve čtvrtém zápase odvracela tři mečboly, tam už byly Češky skoro na cestě do baráže.
„Myslím, že Bára měla tepovku během těch 10 hodin na kurtu hodně vysokou. Vždycky, když jsem vyhrála game, tak jsme byly vyhecované a v tom křiku ještě chtěla něco. Ale pak jsme si řekly: dobrý, teď se nadechneme a uklidníme a zase jsme probíraly dál ten zápas,“ popisovala Bouzková.
Nebýt Noskové, tak by ovšem k rozhodujícímu utkání ani nenastoupila. „První dva sety Lindy jsem sledovala z našeho pokoje. A bylo fajn, že fanoušci byli slyšet o vteřinku dřív, než to běželo v televizi, takže jsem tušila, jak míček dopadl. Na koncovku jsem tam pak přišla, protože jsem věděla, že budu mít ještě patnáct minut na přípravu. Byla jsem hrozně ráda, že to Linda zvládla. Ale i Belinda tady odehrála neskutečné zápasy.“
Během pár dnů si tak Bouzková mohla užít radost individuální i týmovou. „Skoro bych řekla, že tohle je ještě víc. Je super, když se to partě takhle povede, navíc za svoji zemi. Ne nadarmo se říká, že ty hezké věci přijdou, když je člověk nejmíň očekává… Já jsem na to tak nějak nemyslela, přijela jsem, abych tady byla pro tým a co bude potřeba, tak odehraju. Šla jsem do toho s čistou hlavou a potom, ať se stane, co se má stát.“
Aktuální formy, která ji dovedla na 24. místo na světě, bude chtít Bouzková využít v dalších týdnech, ale ještě před tím si dá malý relax. „V neděli v 8:20 letím do Salcburku si na půl dne s taťkou zalyžovat, než se z toho sněhu stane břečka. Taky se těším na germknödel. Pak budu mít den volno a potom už zase trénink. Teď mám dobré momentum. Ale tenis je takový, že můžete mít super týden a další musíte hrát znova od nuly…“
