Článek
Biel (od našeho zpravodaje) - „Byla jsem tam poprvé s mým tehdejším klubem TK Na Dolině, když mi bylo jedenáct, možná ani ne,“ popisovala Nosková. „Pan Machovský starší znal Melanii dobře a řekl, že v našem klubu jsou dvě malé nadané děti. Já a Vojta Petr. Tak jsme se tam na pár dní vydali,“ líčila jednička českého týmu před zápasem úvodního kola Billie Jean King Cupu ve Švýcarsku.
„Melanie říkala, ať jí moji rodiče zavolají, že jsem šikovná a mohla bych za ní jezdit vícekrát. A to se stalo. Byla jsem u ní asi dva roky, jezdila jsem tam jednou za měsíc na týden. Opravovala mi techniku, ukázala mi něco nového. V té době jsem byla velké dítě, takže jsem v tomhle byla velice ohebná. Pak jsem vyjela na turnaj a vrátila jsem se na pár dní buď do Česka, nebo spíš k ní,“ vzpomínala rodačka ze Vsetína.
Nyní 69letá Molitorová se narodila v Rožnově pod Radhoštěm, v roce 1980 přivedla na svět dceru Martinu, s níž později přesídlila do Švýcarska. Pod jeho vlajkou Hingisová vyhrála pět grandslamů v singlu a 209 týdnů držela post světové jedničky.
„I díky tomu, že jsem z oblasti Valmezu a Rožnova, kde trénovala s Martinou, si mě Melanie oblíbila. V úplných začátcích ve mně asi viděla i trošku Martiny,“ tvrdila Nosková, která s metodami striktní trenérky neměla problém.
„Melanie je samozřejmě přísná. Když člověk neudělal všechno dobře na sto procent, tak tu chybu hned řekla. A ne úplně vlídně. Tréninky byly intenzivní, na kurtu nás bylo hodně z různých věkových kategorií. Všichni museli dělat to stejné. Občas na někoho houkla. Někdo se rozbrečel, jiný odešel, ale já zůstala. Jsem prostě odolná, to mi zůstalo. Ona chce pro ty děti jen to nejlepší. Z Martiny vychovala jednu z nejlepších hráček historie. Byla strašně vyhraná, což bylo hlavně hodinami, které strávila na kurtu. Hodil se jí i mix české a švýcarské mentality.“
S Hingisovou si Nosková taky občas zahrála debl, v tenisové škole se potkávala i se svou současnou rivalkou Belindou Bencicovou. „Hlavně jsem tam ale hrála s mladou Celine Naefovou. Za pár let jsme proti sobě nastoupily v Seville v mém prvním zápase v Billie Jean King Cupu.“ Molitorová ale pomáhala talentované Češce i jinak.
„V té době jsme na tom nebyli po finanční stránce nějak dobře. Podpořila mě a jsem jí za to moc vděčná. Byl to jeden z důležitých bodů mé mladé kariéry. I když někdy to bylo pro mě složité. Třeba se mě zeptala, co bych ve dvanácti hrála proti Marii Šarapovové. Byl to zvláštní styl přemýšlení,“ přikývla Nosková.
Jednadvacetiletá tenistka už je nyní 14. na světě, předpovídá se jí velká budoucnost v top 10. Ona sama přitom říká, že tenis není středobodem jejího života. Věrná své dobrodružné povaze vyrazila nedávno místo dovolené jako dobrovolnice pomáhat do Tanzanie, do budoucna má třeba v plánu výpravu do Antarktidy. Na seznamu exotických přání je ještě hodně položek, Švýcarsko má však Nosková pořád uložené v srdci.
„Je to krásná země. Kluby, kde jsem trénovala, městečko, kam jsem jezdila za Melanií. Bylo moc pěkné si vždycky vyjít na nějakou celodenní túru. O víkendu jsme zase jezdily na nákupy. Viděla jsem takový obojživelný život…“
Jen s němčinou si moc neporozuměla. „Tehdy jsem se ji učila asi rok, ale pak mě to přestalo bavit. Od Melanie jsem určitě něco pochytila, její slovník se skládá i ze sprostějších výrazů… Pořád jsem ji ale brala jako člověka, který byl velmi obětavý a hodný. Mladou holčinu, o které moc nevěděla, si vzala pod křídla a starala se. Pořád jsme v kontaktu. Když se mi něco povede, pogratuluje mi. Jsem moc ráda, že jsem ji potkala,“ děkovala za Nosková za tvrdý dril a kopec inspirace.
