Článek
Bologna (od našeho zpravodaje) - Už při zářijovém duelu na Floridě s USA zvládl dvacetiletý tenista tři zápasy ve dvou dnech. A ani na finálovém turnaji Davis Cupu ho kapitán Tomáš Berdych nešetřil. S atmosférou, jaká panovala v boloňské hale, se ale Menšíkovi hrálo hned líp.
Co jste říkal na rachot v aréně při vaší dvouhře?
Bylo to skvělé. Na to, že se hrálo v deset ráno, tak byla hala plná a atmosféra neskutečná. To vždycky člověku pomůže vyburcovat se k těm nejlepším výkonům.
Taky vám v pauzách hrály české písničky. Chinaski, Jelen… Vnímal jste to?
To jsem teda nezaregistroval vůbec. Vím, že jsme posílali seznam písniček, co bychom rádi dávali, když hrajeme, ale bohužel. Zase je to skvělé i pro české fanoušky, bylo jich tam spoustu, tak si mohli zabroukat.
Na zápas jste si musel dost přivstat. V kolik jste vylezl z postele?
V 5:30. Ono se řekne desátá, že to není zas tak brzy. Ale v profesionálním sportu začíná zápas už čtyři pět hodin, než se nastoupí na kurt. Určitá snídaně, potřebuju se nějak nachystat, probrat se, cesta na kurt taky zabere nějakou dobu. Pak mám fyzio, tělesné zahřátí, rozehrávku, po ní se musím ještě znovu najíst, rozcvičit se. Když si to člověk nasčítá, tak to čtyři hodiny zabere. Kvůli tomuhle to byla potřeba pojmout jinak.
A cestovat s policejní eskortou, že?
To jsem si užil. Myslím, že policajti museli být nadšení, že někde nedávali pokuty, ale zajezdili si tady po městě. Bylo to fajn, to nám umožnilo si dát ten budíček aspoň o půl hodiny později. Eskorta byla fajn, velký zážitek, že je člověk vnímán jako důležitý.
Na kurtu jste se cítil od začátku v pohodě?
Jo, to určitě. Já mám rád odpolední zápasy, ale ta energie a emoce Davis Cupu tam byly. To je úplně jedno, jestli hraju v deset ráno, nebo v deset večer, vnímám to podobně. Takže neměl jsem zase takový velký problém.
To bylo znát na vašem servisu. Dvacet es, to je na dva sety solidní.
Na rychlém povrchu je servis dobrá zbraň. Bylo fajn, že se mi to dneska takhle povedlo držet podání ve vysoké kvalitě po dobu celého utkání. Servis byl úder, o který jsem se opřel. Na returnu jsem si mohl více dovolit, přišly nějaké šance, většinou jsem je využil a díky tomu jsem ho byl schopen brejknout hned třikrát.
Byla to úleva?
Určitě ano. Emoce tam byly, ani nemůžou nebýt, když je tam taková atmosféra a bordel, kotel. Fanoušků přišlo dost, hlavně těch českých. Pro mě i pro ně to byl zážitek, velký dík patří i jim.
