Článek
Popíšete, jak zápas s Fritzem vypadal?
Jsem rád, že jsem vyhrál první set, protože na začátku to se mnou vypadalo špatně. Taylora už mám plné zuby, protože spolu hrajeme často takové bitvy. S ním je to vždycky strašně těžké. Ať poslední utkání v Torontu nebo zápasy předtím. Oba jsme věděli, co od sebe máme očekávat. Bylo to opravdu vydřené vítězství, ani nevím, o čem bych měl tenisově vykládat. Samozřejmě tam bylo plno momentů, které byly důležité. Ale v těchto podmínkách, ještě po tom, jak kluci dlouho bojovali ve čtyřhře, bylo hlavní se jen kousnout, makat každý balon a nedívat se na skóre. A to se mi povedlo.
Působíte přitom celkem sklesle.
Jsem rád, ale spíš to prožívám vnitřně. Jsem strašně unavený. Od začátku týdne jsem pociťoval už takovou chronickou únavu, protože zápasů jsem měl v poslední době opravdu hodně. A přípravu jsme tady museli odehrát pokaždé kolem poledne a zvykali jsme si na odlišný povrch. Proto mě ta příprava stála hodně mentálních sil. A tím, že bylo od začátku jasné, že singly budu hrát já s Kubou Menšíkem, protože Tomáš Macháč se necítil, tak podle toho jsme se snažili připravit a nějaké plány B jsem vytěsnil z hlavy. Prostě jsem byl připravený to odmakat, což se mi, myslím, povedlo.
Ty dva body jsou ve vaší daviscupové dráze nejcennější.
Určitě jo. V obou dnech jsem předvedl dobrý výkon. Frances teď nedosahuje takových kvalit jako Taylor, ale pořád je to zkušený hráč, který ku*va rád hraje před domácím publikem. A že jsem porazil Fritze zrovna tady, kde dvakrát vyhrál turnaj, je pro mě strašně cenné. Tuhle výhru řadím hodně vysoko.
Začátek třetího setu vypadal, že už oba jedete na morál. Bylo to tak?
Na tomhle povrchu je to strašně nahoru dolů. Mohli jsme se kdykoli brejknout, protože servis tady tolik nepíše a hraje se více výměn od základní čáry. Je to spíše boj o to vydržet ještě o ten jeden míč navíc. A s tímhle jsem do zápasu šel. Tady žádné lehké body nedostaneme. A nebylo nic příjemného si na začátku třetího setu prohrát servis. Postupně jsem si ale skládal puzzle dohromady, abych si servis vzal zpátky. A od doby, kdy jsem ho brejknul já, to byl čistý boj. On byl asi trošičku nakřáplý, nevím, jak moc vážně, ale myslím, že si nevymýšlel. Fyzicky to bylo nesmírně náročné a bylo to jen o tom vydržet makat.
Kolik triček jste propotil?
Asi čtyři. Pak už se potím tak, že i kdybych si je měnil každé dva gamy, tak to vypadá pořád stejně. Naučil jsem se s tím hrát a při zápase to člověk tolik nevnímá, pokud mu ten pot nekape na grip nebo na raketu. Jinak po těle jsme na to zvyklí. Po druhém setu jsem se šel převléknout úplně celý, protože mi padaly trenky, jak byly od potu. Ale s tím jsme počítali od začátku, že podmínky budou náročné.
Hrábnul jste si už někdy takhle na dno fyzických sil?
Myslím, že stoprocentně jo, v nějakém pětiseťáku. Ale tenhle zápas ještě dohromady s tím, že to byl Davis Cup, a proti takovému soupeři, řadím hodně vysoko. Třeba minulý rok na US Open jsem otáčel z 0:2 na sety a 0:3 na gamy. Ale v takto těžkých podmínkách proti takto kvalitnímu soupeři jsem zápas ještě nevybojoval.
Americkým fanouškům hrdinsky odolávala skupina českých příznivců, co jste na ně říkal?
Tohle je něco, co vám vždycky pomůže. Davis Cupy na cizí půdě jsou hodně nepříjemné. Včera byli fanoušci fér, v sobotu to bylo chvílemi nepříjemné. Pár lidí na mě pokřikovalo, snažilo se mi dostat do hlavy a dát mi najevo, že to nezvládnu, že na něj nemám a že mě teď brejkne. Ale když se mi povedlo vyhrát výměnu a slyšel jsem z naší lavičky a od fanoušků tu radost, tak mě to strašně nakoplo. Chtěl bych všem poděkovat, protože neberu jako samozřejmost, že sem lidi přijedou ve svém volném čase a jsou tady na tenise od rána do večera. Strašně moc si toho vážím. I tohle je jeden z důvodů, proč tenis hraju.
