Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) - Na velké plány teď navazují i velké výsledky. I když oranžová drť není Menšíkovým nejoblíbenějším povrchem, jde na ní vstříc historickému výsledku.
Posledním Čechem ve čtvrtfinále Roland Garros byl v roce 2016 Tomáš Berdych. Jak vám to zní, když na něj teď navazujete?
Je to skvělý pocit se trochu zapsat do dějin. Jsem hrdý na to, že mohu jít touto cestou a moje jméno zaznívá v jeho společnosti. Ale turnaj pro mě ještě nekončí a pevně doufám, že nezůstanu jen u čtvrtfinále.
V něm půjdete na 19letého Brazilce Joaa Fonsecu, který tu porazil i Novaka Djokoviče. Jaká to bude výzva?
Jsme v závěrečných kolech turnaje, je jasné, že jdu na hráče obrovské kvality. Bude to další těžký zápas, ale moc se na něj i další výsledek těším.
S Rubljovem jste se potýkal pět setů a skoro čtyři hodiny. Kde jste vzal fyzické a hlavně mentální síly v závěrečné sadě?
Každý set a každá změna tempa měly svůj vlastní příběh. Nejdůležitější bylo udržet si momentum. V prvním a druhém setu jsem diktoval hru já a cítil jsem se velmi komfortně, ačkoliv podmínky byly odlišné než v předchozích dnech. Kurt byl pomalejší, míče těžší, takže nebylo snadné tomu přizpůsobit styl. Andrej je ale velký bojovník. Dokázal se vrátit a předváděl neuvěřitelný tenis. Bylo to pro mě vážně nesmírně obtížné, v určitých chvílích jsem měl pocit, že ten zápas ztrácím. Jsem moc rád, že jsem se v pátém setu dokázal zkoncentrovat, převzal iniciativu a dotáhl to do vítězného konce.
Máte za sebou tři velké bitvy v pěti dnech. Zbývají vám ještě síly?
Je to grandslam a tak to prostě chodí. V závěrečných kolech už nezáleží na tom, kdo stojí na druhé straně kurtu. Všichni, včetně mě, chtějí předvést nejlepší tenis. V podmínkách, které tu panovaly posledních pár dní, to bylo velmi náročné. I na samotném kurtu je to hodně o psychice. Nezáleží na tom, jestli vedete, nebo prohráváte 2:0 na sety. Je to otevřené a situace se může kdykoliv otočit.
Do Paříže vás přijela podpořit také rodina, čerpal jste energii i z ní?
Jsem vděčný za podporu. Už na zápas s De Minaurem přijela přítelkyně a teď dorazili i naši. Znamená pro mě hodně mít kolem sebe své nejbližší. Zakončit to vítězstvím je už jen sladká tečka. Ale věřím, že ve čtvrtfinále má cesta nekončí a půjdu ještě dál.
Co na vás teď doléhá víc? Vyčerpání? Euforie?
Jsem samozřejmě nadšený, že jsem došel tak daleko, ale už se vidím v posteli. Potřebuji si hlavně odpočinout, protože v úterý mě čeká další utkání. Snažím se sbírat síly a pomalu se připravovat na to, co přijde.
Dřív jste pětiseťáky na grandslamech prohrával, teď jste si v nich připsal třetí výhru v řadě. Je to otázka lepší fyzičky, nebo zkušeností?
I když mi pětisetové zápasy dřív spíš nevycházely, teď jsem v dobrém rozpoložení a vidím na sobě zlepšení. Odvádíme skvělou kondiční práci s mým trenérem Honzou Pospíšilem, takže jsem na tyto situace fyzicky připraven. Výraznou složkou je i psychika. Jsem rád, že díky spolupráci s mentálním koučem Draganem Vukovičem dokážu využít zkušenosti z méně povedených momentů a neustále se i v této oblasti posouvám.
