Článek
Na slavnou trojku se skupina vědců a analytiků z Queenslandské univerzity v Austrálii zaměřila během letošního Australian Open. Pomocí důkladné analýzy a moderních algoritmů se pokoušeli předvídat, jaké údery Djokovič, Nadal a Fededer v následujících výměnách zahrají.
K dispozici jim byly nejen nejnovější technologie, ale i data poskytnutá "Jestřábím okem" od Australian Open 2012 po současnost.
Pod lupu se tak dostalo zhruba 1900 úderů Rogera Federera, 3400 Novaka Djokoviče a 3500 od Rafaela Nadala. V úvahu přitom byl brán i fakt, v jaké herní situaci tenisté byli, či v jaké fázi turnaje je zahrávali. Rozlišovány tak byly například údery na returnu, zda míče byly vítězné, či se jednalo o nevynucené chyby a mnoho dalších.
Světová tenisová jednička Novak Djokovič
Do popředí se dostává umělá inteligence
První použitelné údaje byly podle vědců k dispozici po tisících odehraných úderů daného tenisty, či zhruba třech odehraných zápasech. Podle vedoucího výzkumného týmu Simona Denmana pak může počítač na základě vložených úderů, umělé inteligence a algoritmů předvídat, jakou další strategii hráč zvolí.
A výsledky byly až překvapivě přesné. Nejvíce chyb však počítač udělal u předvídání dalších úderů dvacetinásobného grandslamového šampiona Rogera Federera.
"Analyzovali jsme data Djokoviče, Nadala a Federera a počítač se dopustil nejvíce chyb u Federera. Z toho plyne, že jeho hra je nejméně předvídatelná a nejvíce variabilní. Je schopen v různých situacích reagovat pokaždé jinak, proto je těžké jeho hru predikovat," říká Denman.
Druhý tenista světového žebříčku Rafael Nadal
Počítač sbírá data nejen na základě toho, kam daný hráč míče zahraje, ale i za jakého stavu se tak stalo. Do jiného "šuplíku" se tak řadí údery za stavu 40:0 při svém podání, do jiného pak, když ho tenista zahrává například v pátém setu na soupeřův mečbol.
Složitý počítačový program pracuje na základě dvou oddělených forem pamětí. První z nich zaznamenává každý odehraný míč a podrobně ho analyzuje, druhý se následně snaží na základě těchto údajů předvídat následující úder.
Podle experta Denmana budou do deseti let tenisté tyto statistické údaje k analýze soupeřovy hry běžně používat při volbě zápasové strategie. "Hráči budou vědět, kam jejich soupeř bude s největší pravděpodobností například podávat na brejkbol, či jaké rozhodnutí zvolí v různých fázích zápasu," uzavírá vědec.
