Mrazivá slova bývalého velkého talenta. Švýcarský tenista promluvil o nejtemnějším období v životě

Riedi se narodil v roce 2002, tedy v době, kdy Federer vyhrál svou první trofej na turnajích kategorie Masters. Stalo se tak na antuce v Hamburku. Riediho rodina pracovala v letectví. On si také zvolil raketu, ale tu tenisovou. Postupem času začal víc a víc zářit. V roce 2020 se zúčastnil tréninkového kempu právě Rogera Federera, který pořádal workshop v Dubaji pro začínající švýcarské hráče. Mimochodem, ve zmíněném roce prohrál ve finále juniorky Roland Garros se svým krajanem Dominicem Strickerem.

Už se zdálo, že letopočet 2025 pro něj bude zlomový směrem k výšinám. Odehrál svůj první zápas v hlavní soutěži grandslamu. Ve Wimbledonu prohrál s domácím kvalifikantem Oliverem Tarvetem. Nicméně na US Open otevřel svůj účet grandslamových vítězství. A to takovým způsobem, že se probil až do osmifinále, kde mu vystavil stopku Alex De Minaur z Austrálie.

K jeho smůle větší úspěch v kariéře nezaznamenal. Především proto, že ho neustále brzdí vlastní tělo. Jen za poslední dva roky musel podstoupit čtyři operace. Naposledy letos v létě chirurgický zákrok na zápěstí.

Od té doby se na kurtu neukázal. Ve svých čtyřiadvaceti letech hodnotí svůj život. Nejen tenisovým fanouškům poodhalil temné kouty své duše. Na svém instagramovém účtu zveřejnil příspěvek, ze kterého běhá mráz po zádech.

„21. června 2024. Den, na který nikdy nezapomenu,“ píše švýcarský profesionál. A prozrazuje: „Dostal jsem se do bodu, kdy jsem se pokusil vzít si život.“

Riedi se nebojí o pokusu o sebevraždu promluvit: „Můj život se toho dne navždy změnil.“

Nicméně nemíní prozradit, co ho k tak radikálnímu kroku dovedlo. Nehodlá zacházet do nějakých detailů. „Ale chci se o tom zmínit, protože duševní zdraví si zaslouží mnohem více pozornosti.“

Sdělil, že dlouho bojoval s úzkostí, panickými atakami. Většina lidí z jeho nejbližšího okolí si prý toho nebyla schopna všimnout. „Díky profesionální pomoci, podpoře rodiny a velké práci na sobě jsem si pomalu našel cestu zpět. Najít cestu ven byla jedna z nejtěžších věcí, které jsem kdy musel udělat,“ přiznal švýcarský tenista.

„Dnes jsem neuvěřitelně hrdý na to, že myšlenky na ukončení života jsou pryč. Jsem šťastný a těším se na budoucnost. Tato zkušenost změnila můj pohled na všechno. Naučil jsem se, že vítězství a úspěch moc neznamenají, pokud prožíváte vnitřní nepohodu. Moje zdraví, mé štěstí a můj život budou vždy na prvním místě,“ poznamenal hráč, který figuruje na 245. místě světového žebříčku.

Riedi nechce lítost. Sdílí svůj příběh, protože to má smysl, i když si ho přečte jen jeden člověk a uvědomí si, že v tom není sám. „Jsem živoucím důkazem toho, že se věci mohou zase zlepšit,“ dodal.