Článek
Devětatřicetiletá Strýcová získala ve čtyřhře vedle dvou wimbledonských titulů (2019 a 2023) také bronzovou medaili na olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiro. V Brazílii uspěla po boku Lucie Šafářové. V hráčské kariéře byla také deblovou světovou jedničkou a pětkrát se podílela na vítězství v týmovém Fed Cupu.
Rodačka z Plzně získala na elitním okruhu WTA dva singlové tituly a 32 deblových. V roce 2019 se probojovala ve Wimbledonu do semifinále dvouhry. V květnu 2021 oznámila těhotenství a konec kariéry. Na kurty se dočasně vrátila o dva roky později v rámci „rozlučkového turné“. Během něj získala po boku tchajwanské spoluhráčky Sie Šu-wej druhý wimbledonský deblový titul.
Momentálně plní Strýcová roli kapitánky v Poháru Billie Jean Kingové, v níž nahradila od nového roku Petra Pálu. Debut v nové pozici ji čeká v dubnu v kvalifikaci proti Švýcarsku.
Cena Věry Čáslavské se uděluje od roku 2014. V minulosti ji získaly Štěpánka Hilgertová, Naděžda Knorre, Věra Růžičková, Barbora Špotáková, Šárka Strachová, Petra Kvitová, Květa Pecková, Šárka Kašpárková, Hana Dvorská, Martina Sáblíková a naposledy Kateřina Emmons.
