Článek
Kromě Martincové dostaly divokou kartu do hlavní soutěže v Ostravě 19letá Nikola Bartůňková, 20letá Lucie Havlíčková, 23letá Darja Viďmanová, 20letá Linda Fruhvirtová a nově také její 18letá sestra Brenda. Do kvalifikace vstoupí v sobotu pět Češek - Laura Samson, Julie Paštiková, Dominika Šalková, Gabriela Knutson a Anna Sisková.
Ze zahraničních hráček přihlášených do Ostravy jsou na žebříčku WTA nejvýše Němka Mariaová na 42. místě a Kolumbijka Arangová figurující na 51. příčce. Své fanoušky bude mít v hale jistě také Slovenka Rebecca Šramková. Hlavní soutěž Ostrava Open začíná v neděli, přenosy bude možné sledovat na Sporty TV. Ceny lístků se na zápasy do čtvrtka pohybují od 149 do 249 korun. V posledních dvou dnech turnaje budou k dostání za 199 až 299 korun.
Poslední dvě účasti v Ostravě v letech 2021 a 2022 jste, Terezo, proměnila v postup do čtvrtfinále, jaké ambice máte letos?
Moc jsem toho za poslední dva roky neodehrála. V roce 2024 jsem podstoupila operaci kolene a když jsem se na okruh vracela, zase jsem se zranila. Takže teď to vlastně zkouším nanovo. Musím zaklepat, vypadá to dobře, především jsem ale ráda, že vůbec můžu hrát. Do Ostravy se moc těším, dlouho jsem tu nebyla, protože turnaj se nehrál. Jinak bych se určitě snažila tady hrát.
Vnímáte turnaj v Ostravě jako oblíbený?
Ani nevím proč, ale mám to tady raději než turnaj v Praze. Asi i tou atmosférou, která tady vždy byla skvělá. Od začátku mi to tady sedlo a nějak i přetrvávalo. Je to zvláštní, protože vždy, když jsem sem přijela, tak jsem se ty tréninkové dny předtím necítila moc dobře. Jeden rok jsem myslela, že ani nenastoupím, protože to byl nějak konec sezony a byla jsem absolutně vyčerpaná. A byl z toho pomalu nejlepší výsledek.
V roce 2022 jste byla čtyřicátou hráčkou světa, od operace kolene o dva roky později se vás ale drží zdravotní potíže. Jak se s tím hraje?
Jiné už to asi s tím mým kolenem nebude. Tenis už hraju nějaký pátek, takže už je tělo hodně opotřebované. Mám okolo sebe ale super tým a snažili jsme se najít nějakou cestu, abych mohla hrát. Zároveň jsem si ale vědoma toho, že aby mě to nebolelo vůbec, to už nepřichází v úvahu.
Dá se hrát s bolestí v koleni naplno?
Přijala jsem, že tupá bolest je vlastně dobrá, na tu jsem si zvykla. Jde mi hlavně o to, aby mě to nepropichovalo, aby mi noha takzvaně nevypínala, neprolomila se. Tenis mě pořád obrovsky baví, proto se nevzdávám, i když mě něco pobolívá. Když hrajete profesionálně, tak vás furt něco bolí, na to jsme trošku zvyklí. Ale tohle je hodně specifické. Jsem ve fázi, že doufám, že mě to nebude omezovat na jeden trénink nebo zápas, ale že to vydrží třeba víc zápasů nebo víc turnajů po sobě.
Tohle je určitě hodně náročné, jak dlouho počítáte, že takhle vydržíte fungovat?
Je to zátěž na tělo i na hlavu. Ta nevědomost, jestli to půjde, nebo ne, je ubíjející. Ale já spíš čerpám z pozitivních momentů a z toho, že mě stále baví trénovat i hrát zápasy. Dokud tohle bude převažovat, tak budu hrát. Ale pokud mě bolest bude hodně limitovat, tak prostě řeknu: Hele, fakt to nejde. Ale chci si být stoprocentně jistá.
Zásadní vaší motivací je to, že vás tenis baví? Vyhrát turnaj nebo touha posunout se v žebříčku opětovně někam výše už vás nežene?
Už to mám nastavené úplně jinak. Po patáliích, kterými jsem si prošla, kdy mi bylo lékaři predikováno, že už s tím kolenem hrát absolutně nejde, vlastně ani nemám nějaký konkrétní cíl. Řekla jsem si, že to tak nenechám, že chci ještě hrát. Jasně, na každý turnaj musíte jet s tím, že ho chcete vyhrát, ale já mám radost už z toho, že na něj můžu jet, že můžu hrát. Ze začátku jsem vydržela set, pak celý zápas, pak i další den. To jsou pozitiva, kterých se držím. Teď to mám postavené tak, že bych ráda vydržela víc zápasů, víc turnajů po sobě. Furt věřím, že bych mohla sezonu odehrát celou a mohla se soustředit na to vrátit se na největší turnaje.
Před Ostravou jste hrála v Polsku, kde jste ve třech setech prohrála v prvním kole s Němkou Akugueovou. Koleno vás nezradilo?
Musím říct, že to bylo v pohodě. Za to jsem moc ráda, že jsem se tam mohla před Ostravou rozehrát.
Nejlepší české tenistky v Ostravě hrát nebudou, nicméně dorazí několik mladých Češek. Sledujete, jak se ve světě české talenty prosazují?
Sleduju a jsem za to hodně ráda. Jsem už ze starší generace kolem Petry Kvitové a přijde mi super, že furt máme někoho, kdo se dokáže prosadit. Máme hodně mladých šikovných holek, je to až neuvěřitelné a v cizině se často podivují.
Tenistka Tereza Martincová
Bavíte se o českém tenise se zahraničními hráčkami?
Řeší, jak je vlastně možné, že pořád někoho máme. Ptají se, co děláme, jak trénujeme, že se každou chvíli objeví někdo nový. Myslí si, že tady na to máme nějaký fígl, nebo že máme nějakou jako super přípravu, zázemí. Něco, co oni nemají. Přijde mi, že v tom hledají něco speciálního, nějaký návod, jak se to dělá. Ten ale neexistuje. Hodně lidí je zaskočených, že takhle malá země má pořád výborné tenistky i tenisty.
Světový ženský tenis se do Ostravy vrací po čtyřech letech a dal by se nazvat turnajem českých nadějí, souhlasíte?
Vypadá to tak. Jsou tady české naděje a já (smích). Ještě jsem neviděla všechna jména, co vím, tak třeba Kája Plíšková tady není. Takže ano, bude to takový turnaj českých nadějí a já jsem taková vsuvka.
Už máte rozmyšlené, co po kariéře? Bude z vás trenérka?
Nejsem úplně naivní a vím, že roků, kterých mi zbývá, je méně, než těch, které mám před sebou. Tím, že jsem byla dlouho zraněná, jsem nad budoucností měla čas přemýšlet a určitě budu zůstávat u tenisu. Když jsem nemohla hrát, chodila jsem na kurt alespoň se známými a musím říct, že mě to velice bavilo. Stoprocentně u tenisu zůstanu a budu chtít předávat dál to, co jsem se naučila.
