Článek
Londýn (od našeho zpravodaje) - Narodila se v Moskvě, bydlí na Floridě a hraje za Česko. A taky před pár dny našla své jméno poprvé mezi stovkou nejlepších hráček světa. Na 92. místě. „Tak hlavně v té stovce vydržet. A pak se posouvat dál,“ naplánovala si vysoká slečna, která za první kolo wimbledonské hlavní soutěže získá prémii 80 tisíc liber (asi 2,2 milionu korun hrubého).
„Je to obrovská pomoc. Umožňuje mi to plánovat zbytek sezony i příští rok. Vím, kam se mnou může cestovat trenér. Odměny se na grandslamech navýšily, což je pro finanční stabilitu skvělé,“ kvituje Viďmanová. „Samozřejmě mám i sponzory a snažím se finance plánovat dopředu, ale startovné v hlavní soutěži činí bezmála sto tisíc dolarů, což rozpočtu nesmírně pomůže.“
S rodiči se z Ruska do Prahy přestěhovala, když jí bylo pět. Po juniorské kategorii začala objíždět profesionální turnaje, ale na zápolení v elitní kategorii se ještě necítila úplně připravená.
„Univerzita se zdála jako dobrá volba. Získáte diplom, a přitom dál trénujete a odehrajete spoustu zápasů. V tu chvíli mi to dávalo největší smysl. Dnes jsem moc ráda, že jsem se tak rozhodla. Máte bezplatné studium, zázemí je kompletní, od fyzioterapie po kondiční přípravu. Po dokončení školy jsem byla mnohem lépe připravená na profesionální okruh i mentálně. Navíc mi bylo jasné, že po promoci nebudu na tenis nijak stará,“ popisovala, jak jí pomohly roky strávené v Georgii v mekce univerzitního amerického fotbalu.
„Tamní tým patří k nejlepším. Mají obrovský stadion a zápasy jsou velký zážitek. Sice mi trvalo několik utkání, než jsem pochopila pravidla, ale atmosféra je neuvěřitelná. Při každém zápase se uzavře celé město a sejde se obrovské množství lidí, je to monstrózní. Když už tam člověk žije, je to skoro povinnost tam zajít,“ líčila Viďmanová.
A americký vysokoškolský program jí pomohl až na wimbledonskou trávu. „Skvělá zkušenost. První kolo bylo samozřejmě těžké, hrála jsem proti hráčce z top 5. Snažila jsem se předvést maximum, ale soupeřka byla zkrátka příliš dobrá,“ tvrdila Viďmanová, která ale kůži nedala zdarma. V úvodní sadě se dostala z 0:4 na 5:5.
„Před zápasem to pro mě bylo těžké, protože jsem s nikým takovým ještě nehrála. Jen jsem doufala, že to neskončí debaklem. Na začátku zapracovaly nervy. Velký kurt, těžká soupeřka. Chvíli mi trvalo, než jsem se začala cítit pohodlněji. Jakmile to ze mě opadlo, zjistila jsem, že se s ní dá hrát. Do budoucna je skvělé si to vyzkoušet, vidět tu hru zblízka a zjistit, že s takovými hráčkami už dokážu držet krok.“
Předloňská finalistka US Open ovšem ukázala, proč je v žebříčku tak vysoko. „V klíčových momentech (Pegulaová) zahrála skvěle a nedala mi moc šancí. Když jsem měla brejkboly, většinou trefila první servis, nebo naopak při jejím brejku předvedla výborný return. Rozhodovaly ty největší výměny, v nichž se projevily její zkušenosti,“ souhlasila Viďmanová.
Na Australian Open jí hlavní soutěž těsně unikla ve třetím kole kvalifikace, v Paříži dohrála už v prvním, ale ve Wimbledonu to vyšlo už rovnou mezi nejlepší. „Nepřipadá mi to jako nějaký obrovský skok. Účast v hlavní soutěži grandslamu byl ale jeden z hlavních cílů pro tento rok, takže prožívám hlavně radost,“ přikývla nová členka elitní stovky.
