Článek
Londýn (od našeho zpravodaje) - Výkon 34leté Plíškové rozhodně profesorský byl. Na žebříčku sice bývalá jednička WTA figuruje na 73. pozici, devatenáct míst za devatenáctiletou krajankou, ale byla to ‚veteránka‘, která měla jasně navrch. První servis pálila kolem 180 km/h, což se i na zahradníky zpomaleném jílku ukázalo jako efektivní zbraň. Díky tomu čelila jen jednomu brejkbolu a sama v pravý čas přitlačila na returnu.
„Češku bych si do prvního kola asi úplně nevybrala, ale všude jich je teď plno, takže se tomu člověk nevyhne. Nikdy jsem se ale nesnažila dělat z toho drama jen proto, že hraju proti Češce. Snažím se to brát tak, že jsou to mladé holky a není potřeba z toho dělat vědu,“ pravila rázně.
K velké bitvě s Valentovou ani nedošlo, tohle byla celkem jednoznačná záležitost trvající 75 minut. „Jsem si vědoma toho, že to může být můj poslední Wimbledon, takže se to snažím brát trochu víc v klidu,“ líčila Plíšková, kterou doprovází sestra Kristýna a evidentně to klape dobře. „Byla se mnou už v Madridu. Takže její zápasová bilance je teď už 5:0, což je dobré.“
Jméno příští soupeřky Plíšková během tiskovky v místnosti pro rozhovory č. 5 ještě neznala, ale vypadalo to na polskou obhájkyni titulu Igu Šwiatekovou, s níž to má česká hráčka 0:3 na zápasy a výživný byl hlavně ten první - 0:6, 0:6 ve finále v Římě 2021.
„Na druhou stranu jsme spolu na trávě ještě nikdy nehrály. Na antuce by to pro mě bylo mnohem těžší. Možné je všechno. Když dobře začnu, nějaká šance tam určitě bude. Pořád je v první pětce světa, ale vzhledem k tomu, jak dominovala v minulých letech, se teď říká, že není v ideální formě,“ rozebírala Plíšková soupeřku, se kterou si ve středu skutečně zahraje.
Do Wimbledonu nyní dorazila po dvou letech. Kvůli zranění a operaci kotníku musela vynechat skoro celou minulou sezonu a už to vypadalo, že se nad její kariérou definitivně zavřela voda. Letošní comeback je ale působivý, proti Valentové to byla dvacátá výhra sezony a k tomu jen devět porážek.
„Začátek roku byl ale hodně nejistý. Každý zápas jsem snášela strašně těžce, a právě proto jsem měla mezi turnaji pauzy. Pak ale přišla antuková část sezony a paradoxně mi docela pomohla. I noha ji snášela dobře, všechno si postupně sedlo a je to mnohem lepší,“ tvrdila nejstarší Češka na turnaji.
„Dřív jsem deset let prakticky neměla žádné zdravotní problémy. Ale s tejpy a správnou péčí se daří tělo udržovat v dobrém stavu. Oproti začátku roku se to hodně zlepšilo. A jedna růžová pilulka taky dokáže spoustu věcí vyřešit,“ zasmála se.
A jde to i pět let po smolně nedotaženém wimbledonském finále proti Australance Ashleigh Bartyové.
„Vzpomenu si na to někdy, ale nežiju minulostí. Mám kolem sebe jiný tým, vlastně zůstal jen (manžel) Michal (Hrdlička). Pamatuju si, že jsem také začínala na menších kurtech a postupně se dostávala na ty největší. Ty předchozí roky ve Wimbledonu jsem už brala tak nějak automaticky, ale teď je to jiné. Člověk si od toho lehce odpočinul a mnohem víc si váží toho, že tu vůbec může být,“ přikývla Plíšková.
