Článek
Bylo to drama do poslední jízdy. Po dvou závodech minulý týden na Trnávce a dvou v pražské Troji si reprezentaci vysloužili s dvoubodovým náskokem Jiří Prskavec a Jakub Krejčí, za nimi měli stejný součet tří ze čtyř nejlepších výsledků Přindiš a o jedenáct let mladší Jan Bárta.
V případě rovnosti rozhoduje poměr vzájemných výsledků, který byl 2:2, dalším kritériem je výsledek posledního nedělního závodu. A v něm byl Bárta na druhém místě o 61 setin rychlejší a poprvé si zajistil seniorskou reprezentaci.
Přindiš tak byl trochu kuriózně jako jediný ve všech závodech na stupních vítězů, ale na celkovou elitní trojici to nestačilo. „Myslím, že jsem měl mít reprezentaci jistou už v sobotu. To mě mrzí a myslím, že to je nefér,“ neskrýval po nedělním závodě.
O den dříve skončil třetí, když mu rozhodčí připsali dotek na čtvrté brance. Z dostupných videozáběrů ale není patrný. Bez něj by se Přindiš umístil o příčku výše a už by celkově nemohl být horší než třetí.
„O tom dotyku nevím, nebyl vidět na videu, říkal jsem to našim trenérům, kteří to nešli řešit. Tak mě mrzí, že mě to stálo reprezentaci, myslím, že takhle by se závodit nemělo. Mrzí mě, že se rozhoduje na břehu, ne na vodě,“ zlobil se Přindiš, jenž se na pražském USK připravuje pod vedením Jiřího Prskavce staršího, reprezentačního kouče.
Vít Přindiš při nominačních závodech na Trnávce.
„Zajištění našich závodů je na národní úroveň velmi dobré, byť techniku nikdy nebudeme mít jako na olympiádě. Všichni dělají maximum, aby to bylo co nejspravedlivější, rozhodně si nemyslím, že byl jakýkoliv úmysl ze strany rozhodčích někomu nadržovat,“ reagoval kouč Prskavec.
Už v sobotu po jízdě dával Přindiš gesty najevo, že si není vědom dotyku, který mu ale nebyl smazán. „Domů jsem jel trochu znechucený, cítil jsem se jako shozený ze skály. Snažil jsem se to hodit za hlavu, ale kouše se to těžko a nevím, jak se k tomu postavím,“ přiznával.
„Netvrdím, že všechny výsledky jsou stoprocentně v pořádku, ale ve vodním slalomu rozhoduje často i počet kamer, z nichž může videorozhodčí čerpat. Někdy má závodník štěstí, že se to na základě záběru kamery dá změnit, jindy ne. V některých sportech je ale faktor rozhodčích výrazně vyšší,“ tvrdí Prskavec starší.
Do reprezentace se Přindiš nedostal ani v kayakcrossu, jenž byl v posledních letech jeho parádní disciplínou. Jenže před nominací si způsobil zranění hlavy a krku, které se projevovalo jako tzv. whiplash syndrom objevující se třeba po dopravních nehodách. Závody v kayakcrossu nedokončil a ideální pak nebyla ani příprava na slalomovou nominaci.
„Ale popral jsem se s posledními měsíci hodně dobře, tady mě opečovávala (fyzioterapeutka) Markéta Musilová. Zvládl jsem to bez prášků a předvedl jsem dobré jízdy, ale něco tomu chybělo,“ mrzelo Přindiše.
Co dál? Už v minulosti mluvil o tom, že jeho kariéra se chýlí ke konci, rád by zůstal u sportu v nějaké manažerské roli… „Ale takhle se mi končit nechce. Myslím, že na to ještě mám,“ říkal odhodlaně po hořkém slalomovém víkendu s vědomím, že místo cest po světových akcích bude většinu času odkázán jen na trénink v domácích podmínkách.
„Vítek měl tendenci sportovní činnosti zanechat, ale věřím, že právě proto, že se nechce loučit, najde v sobě sílu pokračovat. Pořád patří mezi světovou špičku, ale je to jen na něm, teď je třeba si dát odstup na takové rozhodnutí,“ doplnil trenér Prskavec.
