Článek
V neděli na břehu Vltavy v pražské Tróji stál se slzami v očích bývalý mistr světa Václav Chaloupka, o kus dál zpracovával kvalifikační vyřazení Lukáš Rohan. Loni spolu na kanoi bojovali o olympijské hry v Paříži, letos se nevešli ani do tříčlenného týmu. Tak nabitá je konkurence mezi českými kanoisty.
„Je začátek května a mám po sezoně, nečekají mě žádné závody, kvůli nimž trénuju. To je v našem sportu kruté,“ posmutněle vyprávěl Rohan. V nominačním souboji skončil až šestý, což se může jevit jako velký odstup.
Jenže v praxi stačilo, kdyby se v neděli vyhnul dotyku jedné z branek, místo osmé příčky by byl první a oblékal by pomyslný reprezentační dres. Jenže na „kdyby“ se ani ve sportu nehraje, a tak si reprezentaci vybojovali na kanoi Jiří Prskavec, Vojtěch Heger a Adam Král.
„Ten šťouch mě mrzí. Ale spíš jsem si to prohrál při prvním závodě na Trnávce, kdy jsem na lehké trati udělal velkou chybu, jak jsem přehazoval pádlo z jedné ruky do druhé a nechytl ho,“ vracel se k prvnímu závodu nominace, v němž byl až devátý.
Následné první a třetí místo ho vrátilo do hry, ale dotyk čtvrté branky od konce mu v neděli vzal naději. „Já čekal, že to bude hodně vyrovnané, ale ne až tolik. V neděli nebyla trať jednoduchá a všichni jeli finále dobře. Já taky, ale udělal jsem hloupý šťouch, tak si místo zajistili zaslouženě jiní,“ zalitoval 29letý vodní slalomář.
Lukáš Rohan za podpory fanoušků jede do cíle v pražské Troji.
Startoval na dvou olympiádách, několikrát ukázal, že na velkých závodech ze sebe dokáže dostat to nejlepší. V říjnu v Austrálii takovou šanci mít nebude. „Je to jeden z kanálů, kde mi to jde, strávil jsem tam zimní soustředění a chtěl se ukázat, věřím, že bych mohl jet o medaili,“ krčil rameny svěřenec Jiřího Prskavce staršího.
Po sedmi letech bude sledovat vrcholné závody v televizi a trénovat převážně doma. „Nechci teď dělat rozhodnutí, ale bude těžké znovu najít motivaci,“ přiznává. Zvažuje i konec kariéry? V minulosti už o myšlenkách vydat se jinou cestou mluvil…
„Mám čas se teď rozhodnout, ale takhle končit nechci. Myslím, že ještě mám co ukázat,“ je přesvědčený a jeho trenér mu dává za pravdu. „Lukášovi bude letos třicet, většina jeho soupeřů na singlu je i o dost starších. Ten neúspěch by měl využít, aby se v některých věcech posunul ještě dál a příští rok se vrátil silnější,“ říká Prskavec.
