Článek
Trávíte před blížící se nominací čím dál více času na kanoi?
Teď je to tak 50 na 50. Na Trnávce bylo singlu víc, jak jsme měli omezený počet tréninků, v Troji a u nás v Brandýse bylo kajaku tak 70 procent.
Jak zvládáte náročnou trať na Trnávce na kanoi? Už máte jistotu?
Záleží, co si dovolím. Když si dovolím moc a špatně to odhadnu, může nastat nepříjemná situace. Ale zatím jsem se nepřevrátil, za což jsem rád, protože přece jen trochu nebezpečná trať to je. Ale od loňského roku je to nebe a dudy, to jsem si ještě moc nedovolil. Teď zvládnu zabrat přes ruku bez přehození, jistotu získávám a pomalými krůčky se posouvám vpřed.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Budete na startu nominace první květnový víkend nervózní?
Sám nevím. Na jednu stranu si to chci užívat, na druhou stranu i konkurenti, trenéři a lidé kolem vody se těší, až na singlu nastoupím, což na mě zvnějšku vytváří tlak, tak nechci zklamat očekávání. Nerad bych byl ve druhé desítce, ale jsem zpátky na začátku, připadám si jako když jsem v juniorech poprvé závodil v Českém poháru a měl vždycky radost, když jsem se probojoval do finále… Vůbec nevím, co od sebe čekat, mám z tréninku dobrý pocit, ale srovnání mám jen s časy na kajaku, s konkurenty jsem žádný trénink nejel.
Nějaké špičkování se specialisty jako třeba Lukášem Rohanem probíhá?
Občas, když se mi něco povede a oni koukají, tak se poťouchle usměju. Ale samozřejmě pak nevím, jestli to oni nezajeli třikrát rychleji, jak se musím soustředit na sebe…
Když jste po zlatu v Tokiu přišel s nápadem zkusit se prosadit i na kanoi, cítil jste ve slalomovém prostředí i nedůvěru?
Pro mě je hlavní, že mě singl baví a můžu se zlepšovat každým tréninkem. Když mě viděli vloni, jak jsem začínal, museli si říct, jestli jsem se nezbláznil, že to vypadá hrozně a trapně. Nikdo jsme nevěděli, jak se budu zlepšovat. Zatím o reprezentaci nejedu a jak jsem na tom, tuší možná akorát táta, a ten mi to moc neříká. Chci si užít nominační atmosféru a mým cílem je být ve hře o reprezentaci i pro závody v Troji, klidně třeba z pátého místa…
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Nakolik jako člen komise sportovců Mezinárodní kanoistické federace teď řešíte situaci kolem účasti ruských a běloruských závodníků?
Federace to bude řešit brzy, protože se bude rozbíhat mezinárodní sezona. Mezi závodníky jsme dělali dotazník, každý se vyjádřil a z toho budeme prezentovat závěr. Zatím jsme ho neoznamovali, ale můžu říct, že závodníci byli ve svých názorech vesměs jednotní.
Vy jste svůj názor vyjádřil na sociálních sítích, kdy jste vysvětlil, proč nemá být Rusko na olympiádě, zároveň jste na problematiku nahlížel z více pohledů. Jaké byly reakce?
Text byl v češtině, tak nevím, kolik závodníků ho četlo, ale v okolí byly ohlasy pozitivní. Dostal jsem i negativní, ale s tím se počítá, když píšete něco takového. Měl jsem potřebu vyjádřit názor i stran bojkotu, zmínit tu nejednoznačnost, jak situaci vnímají mimo Evropu.
Rusko na OH nemá být z několika dalších důvodů.
1/ nesplnili podmínky od wada a prošlo jim to.
2/ na Ukrajinu zaútočili v době OH míru a tím přímo porušili OH chartu.
Tolikrát šli přes čáru a tolikrát jim to prošlo.
1/x
— Jiří Prskavec (@jiriprskavec) February 11, 2023
Na soustředění i závody vás doprovázejí i vaši synové, ale brzy čtyřletý Jiří se teď začal věnovat judu. Takže ho váš kamarád Lukáš Krpálek přetáhl pro svůj sport?
Na vodu je ještě malý a judo je skvělá průprava, ptal jsem se Lukáše, jestli k němu už tak malí můžou, tak jsem byl rád. První hodinu Jiřík koukal, od druhé dostal kimono, tak se mu to zalíbilo. Snad se přehoupne pak zpátky ke slalomu, ale v judu je také krásné prostředí a správné vztahy, tak bych to jako rodič zvládnul. (úsměv)
