Hlavní obsah

Zraněný trenér, bratr uvízlý na letišti. Český mistr světa řešil nečekané komplikace

Zdálo se to jako suverénní jízda za světovým titulem, kterou kajakář Jakub Krejčí stvrdil svou skvělou formu. Přitom zdaleka ne všechno v americké Oklahomě šlo tak, jak si naplánoval. I přes nenadálé komplikace si ale čtyřiadvacetiletý vodní slalomář přivezl do Prahy kajakářské zlato na krku a k tomu v kapse stříbro z časovky kayakcrossu.

Snad jsme si v Oklahomě ty nejlepší kovy nevystříleli na MS a něco nechali i na olympiádu, věří Jakub KrejčíVideo: Sport.cz

Článek

Na startu už je každý závodník sám, ale na pohodě nepřidá, když při trénincích či prohlídkách trati chybí trenér, s nímž jste se na vrchol sezony chystali. I jeho náhradník.

„Začalo to tím, že Ondra neodletěl, tak jsem poprosil svého bývalého trenéra Honzu Vondru,“ líčí Krejčí. Vondra si letos dal od trénování volno, věnoval se surfování a focení, a tak slalomáře původem z Českých Budějovic chystá bývalý mistr světa Ondřej Tunka. Ten ale ze zdravotních důvodů sledoval Krejčího tažení jen na dálku v televizi.

„Honza se na to hrozně těšil, ale po dvou dnech si utrhl achilovku a další den letěl zpátky,“ popisuje Krejčí nepříjemné následky zápasu v pickleballu, sportu, jehož popularita za mořem raketově roste.

„Tak jsem řešil, s kým budu trénovat. Nakonec se mě ujal Pavel Kubričan, s nímž trénuje Vítek Přindiš. Poskytl mi tam nejlepší možnou péči a měl jsem v něm oporu,“ děkuje kouči, který tak spolu s Přindišovým titulem v kayakcrossu v Oklahomě pomohl ke dvěma zlatým.

Když vyřešil trenérskou tajenku, těšil se Krejčí na přílet rodiny. Včetně mladšího bratra Matěje, kterému letos předával medaili při Olympiádě dětí a mládeže. „Jenže kvůli špatně vyplněnému číslu pasu v ESTA (elektronická registrace pro cestu do USA) nemohl odletět. Z toho jsem byl trochu špatnej, těšil jsem se na něj,“ přiznával Krejčí.

Alespoň zbytek rodiny dorazil a mohl být u jeho životního úspěchu. „Užili si to pořádně. Mamka říkala, že by tam klidně jela na dovolenou,“ usmíval se Krejčí, byť se závodníci shodli, že zrovna Oklahoma City nepatří mezi nejatraktivnější destinace v USA.

Krejčí si odtamtud odvezl tu nejcennější trofej. Po loňském stříbru, které doprovázely slzy dojetí, tentokrát přišly jiné emoce. Euforie a také úleva. „Loni jsem byl hrozně dojatej, přišel výbuch všech emocí. Teď spíš ze mě spadla tíha tlaku po těch světových pohárech,“ přiznával suverénní lídr seriálu.

Jaký je jeho recept na boj s tlakem? Nebojovat s ním. „Mně se osvědčilo ho proměnit ve výhodu, brát ho jako pozitivní věc,“ vysvětluje v duchu myšlenky, že tlak je privilegium.

Věděl, že je maximálně připravený. I na spalující vedro v Oklahomě díky heat trainingu, při němž ve vedrech běhal po Praze navlečený v mikině. „Myslím, že to byla výhoda. Neměl jsem v Oklahomě problém, že by se organismus přehříval. Používali jsme i chladicí vesty a ručníky, ale tělo na to bylo připravené,“ pochvaloval si.

Kromě zlata by mu měla minimálně rok připomínat zlatý závod putovní trofej, kterou si předávají mistři světa na kajaku. Krejčí by ji měl převzít od loňského mistra světa Titouana Castrycka.

„Doufám, že už ji má zabalenou a přiveze mi ji na další Světový pohár,“ usmívá se Krejčí. „Přijde mi to jako hezké gesto, že už padesát let putuje mezi kajakáři, tak se na ni těším,“ dodává světový šampion.

Související témata: