Davidová měla trochu strach. Mazec, nestihnete se ani nadechnout, hlásila

Pomalu se jí vrací střelecké sebevědomí. „Cítím se v té střelbě líp, ale furt jsem taková opatrná, úplně to letos nejde. Jsou sezony a závody, kdy to jde samo, tady si to musím dost vydřít,“ uvědomuje si.

Ale ze čtvrtečního závodu si odnesla pozitivní dojmy. „Byl to masakr, ale ta štafeta nebyla tak špatná, jak jsem myslela. Trochu jsem z ní měla strach,“ vyprávěla Davidová. Formát je atraktivní pro fanoušky, kdy se vše podstatné odehrává před nimi na střelnici, závodníci si na něj pomalu zvykají.

„Je to tak rychlé, že se nestihnete ani nadechnout a už se zase něco děje. Mazec,“ vyprávěla. S podobným závodem má více zkušeností z tradiční povánoční exhibice na Schalke.

„Tam se střílí ještě rychleji a nedobíjí se, rovnou se jezdí trestná kola,“ připomíná. A podobná pravidla by se jí zamlouvala i u smíšeného závodu dvojic. „Protože tady jste potrestaní vlastně dvakrát, že když nedobijete, ještě musíte na trestné kolo, i když je krátké,“ popisuje.

V Novém Městě na Moravě absolvuje Davidová kompletní program. Od úvodní smíšené štafety po nedělní závěrečný závod s hromadným startem. Přesto trenéru Egilu Gjellandovi na nominaci kývla. „Dala jsem trochu na jeho úsudek, neprotestovala jsem,“ přiznává. Podobný záhul na šampionátu zažila v Anterselvě, kde už se jí závěrečný masák nepovedl.

„Škoda že tentokrát jsme jeli 7,5 kilometru, šest by bylo akorát,“ narážela na střídání rozdělení mužských a ženských úseků po sezonách. „Ale bylo vidět ve startovním poli, že nejsem jediná, kdo pojede všechno,“ nedělala si těžkou hlavu.

A celkové desáté místo české dvojice, byť s pátým nejrychlejším během? „Nezní to nějak super dobře, na druhou stranu nějak tyhle štafety jezdit neumíme. Nepovedla se jedna položka (první stojka Marečka), ale jinak myslím, že to byl dobrý závod,“ hodnotila Davidová.