Hlavní obsah

Sedm zlatých? Měl jsem jiný sen, překvapil Boe, mimozemšťan mezi biatlonisty

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V tiskovém středisku v Oberhofu se po nedělní stíhačce cítili hned dva biatlonisté jako vítězové. Johannes Thingnes Boe se zlatem na krku i jeho stříbrný krajan Sturla Holm Laegreid. „Johannes je mimozemšťan, s ním se nemůžu srovnávat. Takže pro mě je stříbro jako zlato,“ pravil s úsměvem.

Foto: Matthias Schrader, ČTK/AP

Johannes Thingnes Boe si v cíli stíhačky mohl dovolit i oslavné gesto.

Článek

Oberhof (od našeho zpravodaje) ‑ Nadsázka je to jen lehká, výkony 29letého Nora působí opravdu jako z jiné planety. Když v nedělní stíhačce bleskově sestřelil i poslední sadu terčů, trenéři a funkcionáři se na oberhofské střelnici po sobě dívali s obdivným úsměvem na tváři.

Mladší z úspěšné bratrské dvojice do cíle dorazil s více než sedmdesátisekundovým náskokem, a to se v posledním okruhu rozhodně nemusel nikam hnát. „Jednoduchý závod? To bych určitě neřekl,“ ošíval se s respektem k soupeřům majitel úctyhodné sbírky 15 zlatých medailí z mistrovství světa a pěti z olympiád.

„Ale už na první střelbě jsem cítil, že to je můj den a není toho moc, co by mě zastavilo,“ vyprávěl. Ani mlha, ani rozbředající sníh a už vůbec ne soupeři. „Mohl jsem být v klidu a poslední kolo si užít. Tak to v dalších závodech nebude,“ myslí si Boe, jenž v sezoně vyhrál sedmnáct z dvaceti závodů.

Zatím si Boe ve své bilanci na šampionátu může zlatou barvou odškrtnout tři položky. Smíšenou štafetu, sprint a stíhačku, poslední disciplínu, která mu chyběla ve zlaté sbírce z velkých akcí. Ještě čtyři závody mají biatlonisté před sebou, a tak je stále reálný historický zápis v podobě sedmi zlatých medailí z jednoho šampionátu.

Z mužů zatím drží rekord v podobě čtyř zlatých Francouz Martin Fourcade, Norové Emil Hegle Svendsen a Ole Einar Björndalen, jenž slyšel čtyřikrát norskou hymnu dokonce na dvou šampionátech, a sám Boe z Östersundu 2019.

Absolutní maximum pak patří další seveřance a Boeově vrstevnici Marte Olsbuové Röiselandové, která si podmanila šampionát v Anterselvě před třemi lety, a Němce Lauře Dahlmeierové s rovněž pětkrát zlatým Hochfilzenem 2017.

Jistě, předchůdci Boea nemohli na tolik zlatých útočit, třeba smíšená štafeta je v programu MS od roku 2005, mix dvojic teprve od roku 2019, ale i tak se atak sedmi výher v rozmezí dvanácti dnů zdál jen jako sen. Ne však pro Boea.

Foto: Matthias Schrader, ČTK/AP

Vítěz stíhacího závodu Nor Johannes Thingnes Bö.

„Můj sen to není. Mým snem bylo mít krásnou ženu a syna, a to se mi splnilo,“ pousmál se otec tříletého Gustava.

S vážnou tváří pak doplnil: „Půjdu do každého závodu tak, jako bych tu ještě nic nevyhrál. Když přidám ještě jedno zlato, budu rád. Mix dvojic těžko predikovatelný, masák taky. Ale se štafetou chceme vyhrát.“ Jiný výsledek by ostatně byl překvapením, však ve sprintu obsadili Norové kompletní první čtyři místa, ve stíhačce se mezi ně vklínil jen Švéd Sebastian Samuelsson.

Reklama

Související témata: