Článek
Oberhof (od našeho zpravodaje) - V úvodu své první sezony mezi dospělými se hledala, ale formu naladila na správný okamžik. „Je pořád mladá, takže je to u ní nahoru dolů, ale má velký potenciál,“ upozorňuje kouč ženské reprezentace Egil Gjelland.
Ve 22 letech nejmladší členka jeho týmu je na svém premiérovém šampionátu zatím v horní části své výkonnostní sinusoidy. Na povedený úsek ve smíšené štafetě navázala i ve sprintu.
„Přitom na nástřelu jsem se trápila, byla jsem nervózní, co se děje. Taky mě pak ležka překvapila, že byla za nula, já počítala spíš se čtyřkou,“ smála se drobná, jen 156 cm měřící biatlonistka.
Na trati pak zaostala jen o pět sekund za Davidovou, tradičně kvalitní běžkyní. „Jen ve druhém kole jsem mohla jet rychleji, tam jsem se takticky vyvážela za Ukrajinkou, což v tomhle větru bylo lepší než se s tím rvát sama,“ vysvětlovala.
V prvním kole se jí to také vymstilo. „Tam jsem jela s Mari Ederovou, ukázala jsem, jestli by nechtěla jet chvíli ona, tak jen vyštěkla, že ne,“ popisovala komunikaci s finskou biatlonistkou, jejíž manžel má v českém týmu na starosti strukturu lyží. „Ale nedivila jsem se jí, každý se snaží schovat, asi bych taky nechtěla jít dopředu,“ doplňovala.
O místo před Wiererovou
V neděli může zkusit svoji pozici ještě vylepšit. „Stíhačky se snažím užít, jsou kontaktní závod a jedou se rozumně. Ten sprint naopak hrozně bolí,“ popisovala Voborníková, která v obou disciplínách získala vloni juniorský světový titul.
Do stíhačky vyrazí dokonce těsně před svou oblíbenkyní a trojnásobnou mistryní světa Dorotheou Wiererovou. „Ráno před závodem jsem ji potkala při běhání, tak jsem si odškrtla svoje štěstí, že ji potřebuju potkat před závodem. Snad ji potkám i v neděli a bude to dobré,“ doufala s úsměvem Voborníková, která výkonem potěšila i své rodiče na tribuně.
