Rubriky:

Německo

Kdybych při tréninku vypustil souboj, tak mě sežerou, to se nepromíjí, ví reprezentant

2. března 2017 11:00 - Hoffenheim

Obránce Pavel Kadeřábek patří k výbornému ročníku 1992, který tuzemskému fotbalu dal pár nadějných tváří. Ze Sparty odcházel do Hoffenheimu jako jeden z nejlépe fyzicky připravených českých hráčů, přesto mu daly první tréninky v Německu zabrat. "V bundeslize má každý zápas parametry Evropské ligy či Ligy mistrů. Trénuje se stejně, ale s jinou intenzitou. Když někdo vypustí souboj, nehraje. Hned to máte na talíři, všichni řvou," vypráví Kadeřábek.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Podle zkušených a úspěšných koučů Brücknera a Uhrina je problém českého fotbalu a uplatnění hráčů v nejlepších evropských klubech v tréninkovém procesu, který zaostává za nejlepšími soutěžemi. Máte stejný pocit?

Nemůžu říct, že by se v Česku trénovalo míň než v Německu. Tréninky a nácviky jsou podobné, jinak to ani nejde. Ten rozdíl vidím v zápasovém vytížení, v kvalitě utkání. V bundeslize má každý zápas, který hrajeme, parametry Evropské ligy, některé i Ligy mistrů. Každý je strašně náročný. V české nejvyšší soutěži, pokud to vezmete z pohledu nejlepších týmů, odehrajete za sezónu tři čtyři těžké zápasy.

Které to jsou?

Když jsem hrál za Spartu, tak to byly zápasy třeba s Plzní nebo Slavií. Takové zápasy jsou pro každého přínosem, kvalitativně dokážou posunout. Jenže problém je, že většina dalších soupeřů v české lize vás k maximálnímu výkonu prostě nedonutí. V Německu těžké duely hrajeme týden co týden, v bundeslize se naplno maká i proti Darmstadtu.

Sám jste krátce po příchodu do Hoffenheimu říkal, že po prvních přípravách jste byl zničený. Nějaký rozdíl tam tedy být musí...

Jiná je intenzita tréninku. V Hoffenheimu začneme a jedeme bez zastávky naplno celý trénink. V Česku má trénink třeba stejnou kvalitu co do prvků, které děláte, ale jsou tam mezi jednotlivými částmi odmlky, několikaminutové prostoje. To v Německu neexistuje.

Ani to, že něco v tréninku lehce vypustíte, ulevíte si?

To už vůbec ne! Kdybych to udělal, sežerou mě. Něco takového se v Německu nepromíjí. A to mluvím jen o tréninku. Vypustím souboj a mám to na talíři, nejen od trenéra, ale i od spoluhráčů. Hned řvou, pořád jste pod tlakem. Kdo něco vypustí, nehraje.

Obecně panuje názor, že čeští fotbalisté jsou až na výjimky pohodlnější, spokojí se s málem.

Těžko mluvit za ostatní, ale já takový nikdy nebyl. Pořád jsem se chtěl a chci zlepšovat. A vím, že takoví jsou i další kluci z našeho ročníku 1992, myslím Láďu Krejčího, Jakuba Brabce, Jirku Skaláka, Martina Frýdka i další. Záleží na vůli hráče, jestli chce něco dokázat.

K nim přidáme Vladimíra Daridu a z mladších třeba Patrika Schicka nebo Jakuba Jankta. Má někdo z nich šanci dostat se do věhlasného klubu?

Když už se člověk dostane do menšího klubu v elitní soutěži, jako je německá, italská nebo anglická liga, a klubu se navíc daří, pak už je to o štěstí, jestli si vás někdo všimne. Na každém našem zápase jsou pozorovatelé Bayernu, Dortmundu, ale i z velkých zahraničních klubů. Sleduje nás spousta očí. Pak jde o to, aby vám vyšly čtyři nebo pět zápasů, které skauti sledují. Když je zaujmete, máte šanci. A tohle přání i cíl všichni určitě máme.

kft, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Německo

Filtr článků - Německo


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..