Článek
„Kdyby mi tohle někdo řekl před půl rokem, určitě bych mu nevěřil. Do Jablonce jsem šel s tím, že se o místo teprve pokusím porvat," přiznává 22letý obránce. Jablonec posílil v létě z druholigového Hradce Králové a okamžitě se prosadil do základní jedenáctky. Stačily mu dva týdny. Napříč všemi týmy soutěže jen sedm hráčů odehrálo v aktuální sezoně více minut než on. Chyběl pouhý zápas, kdy stál kvůli kvartetu žlutých karet, jinak ani minutu.
„Rozjezd ale nebyl jednoduchý. Ze druhé ligy do první to byl skok, jsou tady kvalitnější hráči. Postupem času jsem si však zvykl a zápasy byly lepší a lepší," říká zadák Jablonce, který se svými parťáky v posledním kole po osmi zápasech bez prohry narazil na hřišti vedoucí Slavie. Skóre 0:3 uzavřel nešťastnou vlastní trefou právě Martinec.
„Kamarádi mi hned psali, že mi gratulují k prvnímu ligovému gólu... Beru to s nadsázkou. Takové góly někdy padají. Spíš ale čekám na svůj opravdový premiérový gól. Už mám i trochu smůlu. Teď na Slavii po Doležalově břevnu jsem nestačil zareagovat a usměrnit míč do brány. Doufám, že už to zlomím co nejdřív," přeje si rodák z Vysokého Mýta, jenž je od éry Petra Nedvěda velký fanouškem Bílých Tygrů. A nyní propadl dalšímu koníčku. Zamiloval si běžky.
„Naverbovala mě do nich přítelkyně a teď jsem za to rád. Běžky jsou fakt super. Párkrát jsme už byli v nedalekém Bedřichově a tam je to úplná sněhová pohádka," libuje si hráč, jehož poznávacím znamením jsou vlasy smotané do culíku.
„Nikdy jsem delší vlasy neměl, vzniklo to postupem času. Narostly a culík mi vyhovoval. Všichni mi sice říkali, že ho musím sundat, ale proč bych se měl někomu podřizovat? Když půjde o fotbal, samozřejmě poslechnu, ale v tomhle mám svou hlavu. Nejsem ovce. Je to moje image a budu si za ním stát," říká jasně. A nic s tím neudělal ani kouč Severočechů Petr Rada. „Taky mě samozřejmě popíchnul, ale to k tomu patří," usmívá se.
Když však jde o fotbal, naslouchá pozorně. Obzvlášť když sdílí kabinu s o jednu generaci starším Tomášem Hübschmanem. „Je to čest zahrát si s takovou ikonou českého fotbalu. Pro mě je to velká škola. Pořád mi říká, jak je důležitý, abych na svém postu mluvil. Abych si řídil jeho a on zase mě. Je to frajer. Hrozně hodný, byť samozřejmě taky umí zvýšit hlas. Co bych za to dal, kdybych ve 39 letech mohl taky hrát fotbal na takové úrovni," poznamenává.
Když se jeho aktuální kapitán stal mistrem Evropy do 21 let, Martincovi byly čtyři roky. Teď i on sní o účasti na malém EURO. „Samozřejmě by mě potěšilo, kdybych tam byl, ale je tady iks dalších hráčů, kteří si na účast brousí zuby. Pochopitelně se o nominaci porvu, ale teď mně hlavně záleží na tom, kolikátí skončíme s Jabloncem v lize," uzavírá Martinec.