Hlavní obsah

V Jablonci ožila výtečná Pilařova verze. Na Peltovi bylo vidět, jak je rád, prozradil bývalý reprezentant

Jablonec

Před rokem se bývalý reprezentant Václav Pilař spojil s Jabloncem a tah se oběma stranám vyplácí. I s úroky. 32letý záložník skvělým výkonem pomohl rozebrat Žilinu 5:1 a zelenobílý klub je blízko postupu do skupiny Konferenční ligy a 75 milionům korun.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Miroslav Pelta ve svém jabloneckém hájemství. Po výhře nad Žilinou byl hodně spokojený.

Článek

Sezona se nevyvíjela ideálně, probrali jste se v pravý čas?

Určitě. Nezvládli jsme v lize zápas s Bohemkou (2:2). Respektive jsme ho dobře otočili, jenže v poslední minutě dostali gól na 2:2. Minulou sezonu jsme takhle výsledek neudrželi snad jen jednou, v závěrech zápasů jsme se jinak vždy chovali zkušeně. Naposledy v Teplicích (0:1) jsme taky podle mě tři body ztratili. Psychicky jsme na tom nebyli dobře, ale zmobilizovali jsme síly, promluvili jsme si o tom a řekli si, že sezona může být úspěšná tím, že přejdeme přes Žilinu. A nakonec jsme předvedli moc dobrý výkon. Byli jsme produktivní, dostatečně agresivní, měli odražené balony, hráli fakt skvěle. Udělali jsme velký krok, aby sezona byla úspěšná. Postup do základní skupiny je pro nás klíčový.

Cítili jste, že pro Jablonec možná i existenční?

Cítili. Už na hotelu jsme se o tom bavili. Na jednu stranu jsme si říkali, že do toho musíme dát všichni maximum. Trenér si nás zavolal a říkal, že minulou sezonu jsme na to dřeli a nesmíme to teď zahodit. Zároveň zdůrazňoval, aby nám to nesvazovalo nohy a abychom byli v klidu, že máme dostatečnou sílu, abychom zápas zvládli. Z týmu jsem od začátku cítil, že opravdu chceme.

Byla znát na majiteli Miroslavu Peltovi po vysoké výhře úleva?

Byl za námi v kabině, kam však chodí skoro po každém zápase. Viděl jsem na něm, že je hodně rád. On je srdcař. Do fotbalu fanatik, neustále se o něm baví. Žije jím, což se mi na něm líbí. Včera si šel s každým plácnout. I před zápasem jsme si něco stanovili, byli jsme s ním v kontaktu. Ale s trenérem taky upozorňoval na to, že jsme teprve v polovině. Ostatně jsme ani neměli vítězný pokřik, když jsme ještě nepostoupili. V Žilině musíme hrát tak, jako by to bylo 0:0.

V Jablonci údajně v posledních měsících nechodily výplaty...

K tomu nic říkat nechci, ale je pravda, že jsme udělali první krok k tomu, aby peníze v Jablonci byly. Myslím, že takovou injekci by potřeboval každý klub z české ligy.

Jak těžké je po výhře 5:1 nevidět se už v základní skupině?

Udělali jsme sice velký krok k úspěchu, ale pojedeme tam hrát, jako bychom žádný náskok neměli. Jestli to chce ještě Žilina zkusit zvrátit, musí na nás hned vlítnout a mohli bychom využívat prostorů pro brejky. Teď jsme měli dobře zvolenou taktiku, tak uvidíme, co budeme hrát u nich. Určitě neumíme zalézt a hrát z bloku. Směrem dopředu máme hodně kreativních hráčů. Myslím, že budeme chtít předvést důstojný útočný výkon.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Václav Pilař z Jablonce.

Jak velkým strašákem je konkrétně pro vás po vašich problémech s kolenem umělá tráva v Žilině?

V Jablonci jsem se vším hrozně spokojený, ale jediné, co mi chybí, jsou lepší klimatické podmínky. V období od listopadu do března umělku koušu hůř. Ale s tím se nedá nic dělat. V Liberci a Jablonci je to v tomto směru v lize asi nejhorší. Ale trenér mi vychází vstříc, za což jsme rád.

Obranu Žiliny jste větral jako za starých časů, kdy jste válel v Plzni. Chytil jste druhou mízu?

Hlavně jsem zdravý, od čehož se vše odvíjí. Udělal jsme celou přípravu, což mi pomohlo po fyzické stránce a výkonnost jde nahoru. A rovněž mi sedí styl Jablonce a způsobem, jak se mnou trenér Rada pracuje. Po zápase chodím na kolo, ale jinak trénuji plnohodnotně. Jsem v Jablonci spokojený. Máme silné mužstvo a hrajeme fotbal, jaký je mi vlastní. To vše přispívá k tomu, že vše klape.

Po jak dlouhé době jste odtrénoval komplet přípravu?

Minulou sezonu jsem již už absolvoval také celou, ale v posledním týdnu před ligou jsem si poranil sval. Vše je komplikovanější, když člověk z procesu vypadne. Teď tělo drží, čehož si vážím. Pracuju s fyzioterapeutem Viktorem Shejbalem, který je mým kamarádem. Věnuje se mi, když jsem doma v Hradci Králové. I v Jablonci mi všichni pomáhají, bez občasných úlev by to takové nebylo.

Cítíte formu jako za starých časů?

Cítím se na hřišti fakt moc dobře a vážím si toho. Ale nerad se moc chválím. Vždy tam i nacházím, v čem bych se ještě mohl zlepšit. Po Žilině mě hřál pocit uspokojení, jak dobře jsme hráli, ten mám rád. Mám radost hlavně z výsledku a z výkonu celého týmu. Dobře jsme se doplňovali, ladilo to nám to.

Věřil jste pořád, že se toho ještě jednou dočkáte? Přeci jen, v určitých chvílích byla vaše kariéra na vážkách.

Je to tak. Hodně mě přibrzdilo hlavně zranění. Bylo to těžké. Nikdo neví, jak jsem se cítil. Někdy jsem právě šel i přes závit a bylo z toho zranění. Moje svaly nebyly po operaci ještě připravený na takovou zátěž. Každým rokem se po té pauze cítím líp a líp. Možná díky tomu dlouhému odpočinku budu hrát fotbal o to dýl.

Kdy naposledy jste si fotbal tak užíval?

Tak už i minulou sezonu, kdy jsme s Jabloncem skončili třetí a pravidelně jsem hrál. Cítil jsem z mančaftu velkou sílu. Především jsem se snažil udržet to a podávat stabilní výkony. Své tělo už taky poslouchám jinak. Teď je všechno dobře skloubený, že si to fakt užívám.

Reklama

Související témata: