Hlavní obsah

Těšil se domů, jeho tým však napodobil Spartu. Byl jsem naštvaný nejvíc ze všech, ví Mihálik

Alkmaar

Podobně překvapivě jako Sparta se s pohárovou Evropou rozloučil i Alkmaar, za který hraje exjablonecký Ondřej Mihálik. Český útočník se sice na hřiště podívá po zranění až za několik měsíců, rychlé vyřazení s Kajratem Almaty (2:1 a 0:2) ho však zklamalo stejně, jako kdyby na hřišti byl. Těšil se na lákavý střet AZ s Olomoucí, místo toho se Sigmě ve 3. předkole postaví Kazaši.

Foto: Sport.cz

Ondřej Mihálik v dresu Alkmaaru.

Článek

Jak vyřazení nesete?

Určitě je to velké zklamání. Bohužel rozhodl jeden gól z venkovního zápasu. Na první zápas jsme se měli lépe soustředit. Věděli jsme, že doma sílu máme, ale venku jsme to silně prokaučovali a z brejků dostali po našich dvou osobních chybách dva góly. A v odvetě rozhodčí proti nám odpískal dost kontroverzní penaltu... To už se otáčelo dost těžko. Samozřejmě jsme měli šance na lepší výsledek, bohužel se to nepodařilo a vypadli jsme. Je to veliké zklamání.

To je skoro stejný příběh jako u pražské Sparty, která také na hřišti Spartaku Subotica propadla 0:2, doma inkasovala rovněž z pokutového kopu a výhra 2:1 byla málo.

Ano, je to tak. Stejné výsledky, oba dost překvapivé...

Ve Spartě panuje obrovské zklamání, co v Alkmaaru?

Kdybych to měl porovnat se Spartou, tak tady je samozřejmě zklamání, ale je to tu spíše o podpoře. Bohužel se nepodařilo postoupit, ale jede se dál. Těch jedenáct dvanáct tisíc fanoušků po zápase stálo a tleskalo. Žádný incident jako na Spartě nebyl, že by nějací ultras skákali na hřiště a pomalu se tam chtěli mlátit... To se tady určitě nestane. Spíše to bylo o děkování. Samozřejmě to však všechny mrzí.

A jak vás osobně? V případě postupu by Alkmaar narazil na Olomouc.

Chtěl jsem hrát proti českému týmu, bylo by to úplně o něčem jiném, jiná motivace. Do zápasu bych asi nezasáhl, ale určitě jsem chtěl letět s kluky do Čech. Mrzí mě to strašně. Zdálo se mi, že jsem byl po tom zápase možná naštvaný nejvíce ze všech...

Doplatil Alkmaar na nerozehranost?

Určitě to mohlo hrát roli. Kajrat má odehranou půlku sezóny, dvacet zápasů, v lize jsou druzí, mají formu. My jsme do toho šli z přátelských utkání. Ale furt si myslím, že bychom na tom měli být kvalitativně líp než Almaty z Kazachstánu. Prokaučovali jsme to velkým způsobem. Strašně mě to mrzí, ale život jde dál. Teď se musíme soustředit na ligu, která nám začíná příští týden. Doufejme, že v ní skončíme stejně nebo ještě lépe než v minulé sezóně (AZ obhajuje třetí místo, pozn. red.).

Mimochodem za Kajrat hraje Andrej Aršavin. Potkal jste se s ním?

Nepotkal. Byl jsem na stadiónu, a když jsem byl s kluky u hřiště, osobně jsme se nepotkali. Ale bylo fajn vidět takového hráče, který prošel Arsenalem. Sice už má svá léta, střídal v 70. minutě, stále je to však výborný fotbalista.

Na jaře jste si nešťastně přetrhl vazy v koleni, jak to vypadá s vaším návratem na hřiště?

Teď už to bude pět měsíců od operace. Tři týdny už chodím každý den po svém programu v posilovně i na hřiště, běhám. Všichni mi říkají, že to vypadá perfektně, koleno vypadá skvěle, neotéká mi, ale jde to všechno pomalu. Začal jsem už i střílet, ale tak lehce. Už to vypadá víc jako fotbal, a ne jako kulturistika v posilovně. (usměje se)

Kdy naskočíte do zápasu?

Jsem trochu hrrr, že bych chtěl všechno hned, chybí mi to. Cítím se i dobře, ale samozřejmě ne na to, že bych měl jít už zítra naplno trénovat s týmem. Byl bych strašně rád, kdybych se začal začleňovat do týmu sedm měsíců po operaci, ale na druhou stranu chci být opatrný a nechci nic uspěchat. Je možný, že těch osm devět měsíců to bude a začnu s týmem až zimní přípravu v prosinci.

Reklama

Související témata: