Článek
Prožíváte idylický vstup do nového angažmá?
Je to super start. Hned po příchodu jsem pomohl k triumfu v Superpoháru. Začít novou štaci ziskem trofeje je vždycky fajn. Ale ještě nejsem na top úrovni. Doháním manko v přípravě, kterou jsem prakticky neměl. Dorazil jsem za mužstvem těsně před startem sezóny, teprve se s kluky poznávám, sehrávám. Myslím, že máme hodně silný tým.
Manko v přípravě je důsledkem dlouhého jednání o kontraktu s aténským AEK?
Ano. Trénoval jsem v Řecku individuálně pod dozorem kondičního trenéra. Dávky byly tvrdé. Fyzicky jsem připravený, ale sebelepší proces nenahradí tréninky s mužstvem.
V Aténách jste byl v minulé sezóně s devíti trefami v lize a třemi v poháru nejlepším střelcem týmu. Proč jste se nedomluvil s vedením na nové smlouvě?
Očekával jsem, že jako nejlepší kanonýr budu nějak odměněný. Už jsem ve věku, kdy musím myslet i na finance. Chtěl jsem dobrou smlouvu, ale vedení mi dalo naprosto neadekvátní podmínky. Když jsem řekl, že nejsem s nabídkou spokojený, vyškrtli mě ze soupisky pro finále poháru, který nakonec ovládl PAOK.
Takže z osmnáctiměsíčního angažmá v Řecku zůstala hořkost?
Ale vůbec ne. Získal jsem s klubem trofej za triumf v poháru. Fanoušci AEK si mě oblíbili a pořád mi píšou, abych se vrátil... A Řecko jako takové jsem si zamiloval. Až jednou skončím s fotbalem, budu tam žít. Když mám volno, nelítám do Česka, ale do Řecka.
Ani hodně odlišná mentalita, tak typická pro Řecko, pro vás není překážkou?
Je fakt, že když něco řeknou, nejde to moc rychle. Na každý slib mají dostatek času. Tohle je složité. Ale život je v Řecku fantastický. Miluju moře, klima s ním spojené. Manželka taky. Je jenom pár míst na světě, která nabízejí stejné možnosti. Koupili jsme si bydlení, za minutu jsme u moře. Beru Řecko jako druhý domov.
Mentalita Izraelců je proti Řekům odlišná?
Výrazně. Lidi jsou ve srovnání s Evropou velmi srdeční. Prostě jiný svět, ale jen v dobrém.
Při komunikaci si vystačíte s angličtinou? Nebo bude potřeba se učit hebrejsky?
V klubu se mluví anglicky. Izraelci sice mezi sebou komunikují v jejich jazyce, ale jsou schopní plynule přejít do angličtiny, kterou mluví i trenér. K dispozici je překladatel. V čele klubu na pozici prezidenta je žena taky ovládající angličtinu. Hebrejsky umím základní fráze. Myslím, že po určité době se komunikace zvládnout dá. S psaním je to asi horší.
Řešil jste při přesunu do Izraele otázku bezpečnosti?
Jo, měl jsem z toho respekt. Vlastně šlo o první věc, která mě napadla. Ale lidi jsou tam z podobných úvah naštvaní. Nesetkal jsem se s jediným problémem. Myslím, že v současnosti se může stát cokoliv kdekoliv ve světě. Naopak na letišti jsou mimořádné bezpečnostní kontroly. Jsou hodně obezřetní a ostražití. Není to tak, že bych se bál vyjít na ulici. Myslím, že Izrael je moc zajímavá země z hlediska cestování. Určitě ji chci poznat.
Není ale Izrael z fotbalového hlediska krokem zpátky?
Rozhodně ne. Klub dvakrát za sebou získal titul. Když vyrazím do města, všude mě zastavují lidi, chtějí fotku, podpis. Klub staví tréninkové centrum, do kterého se budeme stěhovat v zimě. Třeba Maccabi má areál jako Real Madrid. Stadióny, na nichž jsem doteď hrál, byly nové. Z hlediska péče o hráče je všechno na špičkové úrovni. A ve srovnání s Řeckem to i všechno funguje.
A z hlediska herního si Beer Ševa v porovnání s vašimi předešlými zaměstnavateli jako bylo AEK Atény, Norimberk, Ingolstadt či Sparta se Slavií stojí jak?
Nerad bych se pouštěl do srovnání, je to úplně jiný styl fotbalu. Ale ligová soutěž je hodně kvalitní. Myslím, že v Evropě je neprávem opomíjená a podceňovaná. Všechno navíc umocňuje přítomnost vynikajících zahraničních hráčů. V našem kádru jsou třeba Španěl Isaac Cuenca, který hrál za Barcelonu, Portugalec Miguel Vítor pyšnící se titulem s lisabonskou Benfikou nebo Nigerijci Ogu a Nwakaeme. A obecně podceňovaní jsou domácí hráči.
Jaké jsou ambice klubu na mezinárodní scéně?
V Evropské lize máme hodně těžkou skupinu. V minulé sezóně nikdo Beer Ševu nebral vážně a taky v Izraeli nikdo nic neočekával. Ale letos nás všichni sledují. Myslím, že v Evropě už vědí, jak je Beer Ševa silná. Jsme v odlišné pozici a všichni si na nás dají pozor. Každopádně na nás nikdo netlačí, že musíme postoupit.
Vstup do skupiny jste ale ve srovnání s Plzní, která prohrála o tři góly v Bukurešti, měli vítězný, porazili jste Lugano.
Pro psychiku to bylo hodně důležité. Sami od sebe jsme i očekávali, že vyhrajeme. Doma jsme fakt hodně silní. S fantastickými fanoušky, a i s ohledem na podnebí bude pro každého soupeře složité něco u nás udělat.
Hrají se zápasy ve velkém vedru?
Vybavuju si, jak jsem před rokem a půl byl po lednovém přestupu do Řecka čtrnáct dnů odrovnaný. Postupně jsem si zvyknul. Teď už mě počasí nezaskočilo. Ale když přijede evropský tým, má o soupeře navíc. Občas je to jako ve skleníku, vážně těžké. Naopak když vycestujeme ven, nemáme problém s adaptací na nižší teplotu.
