Hlavní obsah

Jarošík: S Celtikem bych chtěl sedmý titul ve čtvrté zemi

Český fotbalista Jiří Jarošík už se těší na nedělní glasgowské derby proti Rangers, za které hraje kamarád Libor Sionko. Potěšil jej zároveň i los Ligy mistrů, v osmifinále se jeho Celtic utká se slavným AC Milán. V rozhovoru pro deník Právo dále Jarošík vykládal mimojiné o své pozici v týmu, přípravách na Vánoce, či o přáních do nového roku.

Foto: PRÁVO/Michaela Říhová

Jiří Jarošík.

Článek

Jak se vám libí los Ligy mistrů, který Celtiku do osmifinále přisoudil AC Milán?

Je to pecka! Budeme hrát s jedním z nejlepších klubových celků planety, za který hrají hvězdy jako Kaká, Cafú, Maldini, Seedorf, Pirlo nebo Gattuso. A samozřejmě je tam také Marek Jankulovski, který, pokud vím, v poslední době hraje pravidelně. Věřím, že se potkáme přímo na trávníku, ale já bych chtěl být po dvojzápase tím šťastnějším.

V neděli hraje Celtic glasgowské derby s Rangers. Jak se těšíte?

Opravdu moc, protože při prvním podzimním jsem seděl na tribuně. Věřím, že tentokrát budu přímo na trávníku. V poslední době jsem hrál všechno, takže by to mohlo vyjít. Samozřejmě chci vyhrát. V derby má vítězství vždycky zvláštní cenu.

Už jste se hecovali s Liborem Sionkem z Rangers?

Nestihli jsme to, oni hráli ve čtvrtek Pohár UEFA. S Liborem jsem si v poslední době ani nevolal. To spíš s jeho slovenským spoluhráčem Filipem Šebem, který bydlí kousek ode mne.

I když jste byl při prvním utkání na tribuně, zažil jste derby ve čtvrté zemi, kde působíte. Dá se jejich atmosféra srovnat?

To je dost těžké, protože pro každou zemi a město má takové derby trochu jiný význam, i když všude je to vyhecované. Derby pražských S jsem měl hrozně rád, je to specifická záležitost Prahy, sledovaná celou zemí. Když jsem byl v CSKA, hrálo v Moskvě ligu víc místních klubů, takže snad jen se Spartakem se dalo mluvit o pravém derby. V Chelsea to bylo něco podobného. Asi nejvyhecovanější derby bylo s Arsenalem, protože oba kluby hrají o titul. Ve Skotsku jsou především Celtik a Rangers, a pak dlouho nic, takže glasgowské derby má také úžasnou atmosféru.

Skotové říkají, že to je největší derby na světě...

Z jejich pohledu určitě. Opravdu to je něco fantastického, protože oba kluby jsou velkými rivaly i z náboženského hlediska. Jeden klub je katolický, druhý protestantský, fanoušci se vysloveně nesnášejí a ti z jednoho klubu by si nedovolili jen tak zajít do hospody ve čtvrti toho druhého. Vyhecovanější derby jsem nezažil.

Zmínil jste, že v poslední době už hrajete pravidelně. Věříte, že přišel obrat k lepšímu?

Kéž by, ale to tady nikdy nevíte. Začátek jsem měl na podzim také perfektní, a pak jsem vysedával na tribuně. Teď jsem zdravotně v pořádku, daří se mi na hřišti, dávám občas i góly, snad to vydrží. V nabitém programu pochopitelně trenér se sestavou různě míchá, klíčoví hráči si potřebují sem tam odpočinout.

Byl jste hodně naštvaný, když jste seděl jen na tribuně?

Žádný fotbalista není rád, když nehraje. Měl jsem zdravotní problémy, a protože konkurence v Celtiku je obrovská, zpět do sestavy se hodně těžko dostává. Ale já makal a věřil, že šanci znovu dostanu. Teď se musím snažit ji maximálně využít.

Vraťme se ještě k Lize mistrů, v níž jste minulý týden dal gól. Vám to v téhle soutěži docela střílí...

Nejsem žádný velký kanonýr, beru každý gól. Za Spartu jsem jich pár dal pod vedením trenéra Hřebíka, kdy se mi dařilo. V CSKA jsem se trefil jednou v předkole - a zrovna proti Rangers. Bylo by prima si to v neděli zopakovat.

Cítíte se dobře v roli podhrotového hráče, když vaší hlavní fotbalovou profesí je ovládání středu hřiště?

Nevadí mi to, hlavně jsem rád, že můžu být na hřišti. Ale často začínám ve středu zálohy, pak se přesunu třeba na kraj a skončím pod hrotem nebo přímo v útoku. Tam mám víc možností dát gól - a ty se počítají především.

Vánoce budete trávit ve Skotsku. Přijede za vámi celá rodina?

Rodiče tu byli nedávno, ale přiletí přítelkyně Veronika. Přiveze cukroví od mojí i svojí maminky, udělá bramborový salát, který jsem neměl celý rok a už se mi na něj sbíhají sliny. Kapr nebude, toho nemusím. Usmažím řízky, protože je mám také rád a jak jsem tu sám, někdy si je udělám. Už mi docela jdou. Také se půjdeme podívat do centra Glasgow, užít si vánoční atmosféru. Konec roku bude zase hlavně o fotbale. Máme hodně nahuštěný program, v němž se bude lámat chleba.

Jaký byl vlastně váš rok 2006?

Zvláštní. V létě jsem nevěděl, kam půjdu. V Birminghamu se mi líbilo, klub byl takový rodinný, město jsem si zamiloval. Bohužel jsme sestoupili, ale kluci vedou druhou ligu. Nakonec mi manažer Zíka dohodl přestup do Celtiku. Nemám zrovna v lásce, když v krátké době měníte několikrát klub, na druhou stranu to je motivace zase něčeho dosáhnout. V Celtiku jsem začal dobře, pak přišla zranění a problémy, ale už je to dobré, takže to beru podle pořekadla: Konce dobrý, všechno dobré.

Co byste si přál do nového roku?

Hlavně zdraví, protože už jsem přišel na to, že je přednější než fotbal, který bez něj stejně hrát nemůžu. Chtěl bych také titul se Celtikem. Rád bych přispěl dobrou hrou a nějakými góly. Toužím po něm i proto, že bych měl sedmý ve čtvrté zemi. To by byl asi český rekord. Vždyť už mám čtyři se Spartou a jeden s CSKA a Chelsea.

Reklama

Související témata: