Článek
Jen 170 centimetrů vysoký chlapík s uhrančivým pohledem byl všude a u všeho. Jen namátkou: vstřelil důležitý první semifinálový gól do sítě Rusů a ve finále poslal nádhernou uličku Torresovi, který přesnou přihrávku proměnil ve vítěznou trefu.
„Gól Rusům byl mým nejdůležitějším v reprezentaci. Ale já jich zase tak moc nedal, jen osm, takže třeba ještě nějaký přijde,“ říkal skromně po famózním semifinálovém vítězství. „Máme skvělý tým, v němž jsou špičkoví hráči. Není pak těžké hrát dobrý fotbal a bavit jím sebe i diváky. Léta se o španělském národním týmu pochybovalo, ale teď jsme dokázali, jak se umíme dát dohromady a jít spolu za svým cílem,“ dodal.
Narážel tím na kritiku, že řevnivost mezi Barcelonou a Realem Madrid nikdy nedá hráče obou gigantů natolik dohromady, aby vytvořili jednolitý celek. „Všechna ta čtvrtfinálová prokletí a řeči o tom, jak to mezi námi nefunguje, jsme poslali k čertu,“ zvýšil hlas jinak tichý Xavi Hernández.
Trenér Luis Aragonés Xavimu svěřil dirigentskou taktovku a na lavičku posadil Fábregase i Xabiho Alonsa. „Xavi mi nejlépe zapadá do koncepce hry středové řady. Je velice rychlý, má přehled, přesnou přihrávku a dvoje plíce, takže je z této trojice nejlepší i v obraně. Je pro mne první volbou,“ vysvětlil kouč, proč dostává přednost režisér FC Barcelona, jejíž dres obléká od 11 let.
„Po čtyřiačtyřiceti letech jsme navázali na generaci našeho trenéra Aragonése. Sám jsem s Barcelonou vyhrál Ligu mistrů, teď máme titul mistrů Evropy. Zbývá tedy jediná meta: titul mistrů světa,“ vyřkl výzvu Xavi Hernández. „Mužstvo má perspektivu, ještě víc vyzraje a za dva roky můžeme zvednout nad hlavu po té letošní stříbrné i tu zlatou trofej,“ přál si rodilý Katalánec, jenž měl dosud ve sbírce také zlato z MS týmů do 20 let z roku 1999 a stříbro z OH 2000.
