Přibyla kila, zůstala přísnost. Vrbova reprezentační proměna za třináct let podle pamětníků

„Docela přibral," směje se obránce české reprezentace David Limberský, jeden z trojice pamětníků tehdejšího vystoupení v Emirátech v kádru pro francouzský evropský šampionát. Dalšími jsou rovněž zadáci: Roman Hubník a Tomáš Sivok.

Český tým tehdy ve skupině remizoval 1:1 s Austrálií a Brazílií, přičemž góly zařídil právě Limberský. „S Brazilci dal slavné nůžky, jimiž jsme se ujali vedení. Přitom my jsme nepřelezli velké vápno. Byl to hrozný kolotoč. V posledním zápase jsme potřebovali k postupu ze skupiny remízu s Kanadou. Jenže jsme to podělali a bezbrankový výsledek ztratili v poslední minutě. Přitom v dalším kole bychom šli na hratelného protivníka. Byl to dobrý turnaj, jenže jsme nebyli v plné síle. Čtyři kluci už se připojili k jednadvacítce," vybavuje si Sivok turnajové zápolení, které pro Vrbu a jeho tým končilo už po základní skupině.

A vzpomínky na trenéra Vrbu? „Už tehdy byl hodně přísný a věděl, co chce. Proto se podle mého dostal tak vysoko," míní Sivok. „Taktiku i vnímání fotbalu měl už tehdy na velmi vysoké úrovni. A vyžadoval absolutní disciplínu, na čemž lpí stále," přitakává Limberský.

Jeho parťák z defenzivy si vybavuje už první setkání ještě na žákovské úrovni. „Pamatuji si trenéra od čtrnácti let, když trénoval Ostravu. Já hrál za České Budějovice a pravidelně nás poráželi. Už tenkrát byl na mladé kluky přísný. A když jsem potom přišel do reprezentace z Dynama, byla to velká změna. Jasně mi řekl, co chce, abych hrál a co nesmím dělat," šátrá v paměti Sivok.

Jeho cesta na vrchol byla přímočařejší než v případě trenéra. Vrba po ukončení aktivní hráčské kariéry zůstal tři měsíce bez práce. Uvažoval, že půjde v Havířově fárat na šachtu. Ale Baník Ostrava jej angažoval jako trenéra k mládeži.

Postupně se propracoval k áčku. Zažil hořký debut v roli hlavního trenéra, když Baník schytal sedmibrankový výprask na Slavii. Pak jako asistent přispěl k zisku ostravského titulu. Následně se přes úspěšná angažmá na Slovensku dostal do Plzně, s níž sbíral v Česku trofeje a dvakrát přivedl Západočechy do Ligy mistrů. Na konci roku 2013 se pak stal trenérem národního mužstva.

„Snaží se svůj pohled na fotbal přenést na tým, ať se jedná o reprezentační dvacítku, klub či národní mužstvo. V každém okamžiku je maximálně koncentrovaný, což vyžaduje i od hráčů," popisuje Limberský.

„Mám rád trenéry, kteří hráči přesně a jasně řeknou požadavky. Nesnáším, když někdo něco zaonačuje. Pro každého z nás má konkrétní úkoly," přibližuje Sivok. „A ohromně se mi líbí, že stejně jako před třinácti lety nedělá mezi hráči rozdíly. Na soustředění v Rakousku sjel mě, stejně jako Patrika Schicka, který byl v týmu nový. Dokonce mi možná dával ještě větší kouř," směje se Sivok. Dokáže trojice „vytrvalců" se zbytkem českého týmu naplnit na druhý pokus pod Vrbovým vedením postupový sen?