Hlavní obsah

Hrdina věnoval gól své rodině a všem dobrým lidem

Karel Felt (Dortmund)Právo

Kdyby nebyl De Rossi v trestu, asi by Gianluca Zambrotta hrál na levém okraji obrany a osmadvacetiletý Fabio Grosso, jediný zástupce Palerma v základní jedenáctce, by nejspíš seděl na lavičce.

Článek

Před semifinále s Německem tohoto obránce či záložníka považoval především italský tisk za největší slabinu mužstva. Jenže fotbal se na kdyby nehraje.

Grosso dostal šanci a využil ji dokonale. Už v osmifinále s Austrálií se postaral o penaltu, z níž dal Totti vítězný gól. "Kontakt tam byl, to bez diskuse. Záleží na rozhodčím, jak situaci posoudí," odmítl diskutovat o pokutovém kopu, který vyvolal hodně diskusí a je stále považován za neproblematičtější na šampionátu.

Lippi ho hájil

"Grosso není žádný rychlík, ale hraje výborně pozičně. Umí zaútočit a vystřelit, proto hraje v základu," vysvětloval dotěrným novinářům trenér Marcello Lippi, proč staví na levý okraj obrany ne právě oblíbeného Grossa.

Rodák z Říma se prodíral na výsluní velice obtížně. Hrál třetí nejvyšší soutěž, odkud si ho vytáhla průměrná Perugia. Odtud zamířil do Palerma, hrajícího Serii B. Pečlivě budovaný tým však stoupal vzhůru a když se dostal před dvěma roky do nejvyšší soutěže, byl už Grosso jeho základním kamenem.

V roce 2003 se poprvé dostal i do reprezentace, ale pevné místo v ní neměl až do minulého roku., kdy se stal součástí základní šestnáctky. O místo v jedenáctce stále bojuje, ale svými výkony si o ně důrazně řekl. Vždyť patří k oporám obrany, která, kromě vlastní branky, nedostala od soupeřů na MS gól.

Trefou se vykoupil, za pláč se nestyděl

Sám se navíc zapsal mezi střelce. Krásnou střelou k tyči rozhodl semifinálovou prodlouženou s Německem a stal se hrdinou. Vykoupil se, jak napsal italský tisk.

"Křikl jsem na Pirla, ten mi poslal krásný míč a já se jen soustředil, abych trefil bránu a pokud možno ke vzdálenější tyči. Povedlo se. Je to můj zatím nejdůležitější gól kariéry," rozplýval se šťastný střelec, od léta posila Interu Milán.

Vůbec se nestyděl za slzy štěstí, které mu stékaly po tváři i před televizními kamerami.

"Prožívám něco úžasného, to se nedá vypovědět. Pláči, protože tomu stále nemohu uvěřit. Odehráli jsme hodně náročný zápas. Němci byli výborní, neustále hrozili. Věděli jsme, že je nesmíme pustit do šance. Už jsme mysleli na penalty. Tenhle gól věnuji ženě a synovi, ale také všem dobrým lidem, kteří mě mají rádi. Teď už se těším na finále. Došli jsme dál, než spousta lidí věřila. Teď zbývá ten nejtěžší, ale snad i nejkrásnější krok," dodal.

Reklama

Související témata: