Článek
„Je to jen člověk. Živý člověk."
Teď už Tite negestikuloval. Žadonil, prosil. Chtěl, aby dopřáli Neymar pokoj. Aby ho netrápili a nesužovali.
Jenže fotbalová Brazílie je lačná každého slova své superhvězdy. Nebo alespoň slov o ní. Zvláště teď v době ruského šampionátu. Vždyť Neymar by měl táhnout mužstvo turnajovým pavoukem vzhůru. Nejlépe až na samý piedestal, protože jedině tak seleacao odčiní čtyři roky starý hřích z domácího mistrovství, který dodnes trápí celou Brazílii jako černá můra.
Měl by být přece leaderem, který tehdy ve Bello Horizonte mužstvu tolik chyběl, když ho tak potupili Němci.
„Kdybych byl zdravý, nikdy by se nic podobného nestalo," pronesl tehdy zraněný Neymar nevěřící svým očím, jakému chaosu a zmaru jeho spoluhráči propadají a kolik gólů jim Němci nasázeli.
Teď už je Neymar po březnové operaci zlomené zánártní kůstky a dlouhém léčení téměř stoprocentně zdravý, takže role leadera na něho čeká. Co čeká, on je pro ni předurčený.
„My leadera nemáme. Každý odpovídá za svou hru a úkoly, které dostane. Neymar stejně jako Coutinho. Marcelo podobně jako Casemiro," odmítá trenér Tite, že by jeho tým měl mít jen jednoho vůdce.
Coutinho Neymara brání
„Nemůžeme přece naložit tolik odpovědnosti na ramena jednoho člověka. Zvlášť když Neymar si ji v reprezentaci beztak sám tolik nabírá," brání svého spoluhráče Philippe Coutinho, legionář z Barcelony, který na ruském šampionát zatím táhne Brazílii místo Neymara. Střílením gólu určitě.
„Nezapomínejte, že byl tři měsíce zraněný a že si toho za poslední týdny hodně prožil. Teď je rád, že je s námi a může hrát. Poprvé se Švýcarskem, teď podruhé s Kostarikou.
Tite už nežadoní a neprosí, ale zase vášnivě šermuje rukama a věty vystřeluje jako z kulometu.
„Hraje dobře, ale dobře musí hrát celé mužstvo, aby on hrál ještě lépe a jeho kvality se naplno projevily. Síla našeho týmu ovšem nesmí záviset jen na Neymarovi. A také že nezávisí," uklidňuje Tite novináře i celou Brazílii čekající na odpověď, proč její největší hvězda po petrohradském zápasy na trávníku brečela.
„Každý projevuje emoce po svém. Jiný jsem já, jiný Neymar. Z něho prýští hrdost, že hraje za Brazílii," přál si kouč Tite, aby za Neymarovými slzami nikdo nic nehledal. Zmar a bolest už teprve ne.
„Opravdu to byl pláč z radosti. Ne každý ví, čím jsem si prošel, abych byl tady," potvrdil trenérova slova po pár hodinách na twitterovém účtu samotný Neymar. „Plakal jsem z radosti. Z toho, že náš sen pokračuje. Vlastně ne sen, ale cíl."
Brazílie pocítila úlevu. Neymar je zdravý a myslí jen na ni. Jako pravý vůdce a leader.
