Hlavní obsah

Nelehká cesta za celosvětovou slávou. Pelé - nejlepší fotbalista 20. století

Brazilská ikona a největší fotbalista 20. století - to je Pelé, bývalý hráč FC Santos a New Yorku Cosmos. Cesta za obrovskou popularitou byla však pro Pelého trnitá, narodil se totiž v chudých podmínkách a jedinou cestou ven byla kopaná. Život legendárního fotbalisty nakonec vyhasl na konci roku 2022 ve věku 82 let.

Foto: Profimedia.cz

Pelé po posledním zápase kariéry mezi FC Santos a NY Cosmos.

Článek

Celým jménem Edson Arantes do Nascimento, vystupující pod přezdívkou Pelé, se narodil 23. října 1940 ve městě Três Corações na jihu Brazílie, jeho otcem byl bývalý fotbalový útočník João Ramo do Nascimento, s přezdívkou Dondinho. Pelé během své kariéry nastupoval pouze za dva kluby - brazilský Santos FC a v závěru kariéry také za New York Cosmos. Byl znám pro svou skvělou fotbalovou techniku, předvídavost a schopnost dávat góly oběma nohama.

Nastupoval převážně na pozici středního útočníka, díky svým dovednostem však mohl hrát i na křídle, v pozdější fázi kariéry hrál kreativního záložníka. Mnohými je dodnes považován za nejlepšího fotbalistu v historii.

Během kariéry byl nakrátko nejlépe placeným sportovcem na světě, byl také vnímán jako jeden z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších sportovců 20. století. V roce 1999 byl fotbalovými experty zvolen nejlepším světovým fotbalistou století, zároveň byl Mezinárodním olympijským výborem zvolen také atletem století. Jeho 1279 branek v 1363 zápasech (včetně přátelských) je dokonce v Guinessově knize rekordů.

Pelé nikdy nehrál za evropský tým, což je jeho odkazu často vyčítáno. Zájem o jeho služby měla řada špičkových klubů, včetně Realu Madrid nebo Manchesteru United. Nejblíže jeho angažování byl v roce 1958 Inter Milán, transfer se však neuskutečnil kvůli protestům fanoušků Santosu. V roce 1961 brazilská vláda označila Pelého za "národní poklad," čímž mu znemožnila přesun do jiné země.

Klubová kariéra - Santos a New York Cosmos

Fotbalová kariéra jednoho z nejznámějších fotbalistů historie je kromě reprezentace spjatá hlavně s brazilským klubem FC Santos. Do přístavního města blízko São Paula přijel Pelé na zkoušku v roce 1956, trenéra Lula tehdy oslnil tak, že ještě ten rok podepsal svůj první profesionální smlouvu. Pelé mezi dospělými debutoval ve svých patnácti letech 7. září 1956 proti Corinthians, v zápase vstřelil gól a jeho tým vyhrál 7:1. Následující sezónu nastupoval v základní sestavě a v šestnácti letech se stal nejlepším střelcem brazilské ligy.

První velký titul získal Pelé se Santosem v roce 1958, kdy jeho tým vyhrál prestižní Campeonato Paulista - ligu státu São Paola - a Pelé se stal nejlepším střelcem soutěže s 58 góly, což je rekord, který platí dodnes. Do roku 1969 vyhrál Santos Campeonato Paulista celkem desetkrát, Pelé se stal nejlepším střelcem ligy v jedenácti případech a celkem v ní zaznamenal 470 branek ve 412 zápasech. Pelém vedený Santos vyhrál šestkrát také nejvyšší brazilskou ligu, a to mezi léty 1961 - 1968.

Největšího klubového úspěchu dosáhl Pelé na nejprestižnějším fotbalovém turnaji západní polokoule - Copa Libertadores. Ten Santos poprvé vyhrál v roce 1962 a Pelé byl se čtyřmi góly druhým nejlepším střelcem soutěže. Díky tomuto vítězství se Santos představil v zápase Interkontinentálního poháru proti Benfice Lisabon, kde Pelé předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů v kariéře, když na stadionu Estádio da Luz v Lisabonu vstřelil hattrick a Santos vyhrál 5:2.

O rok později dokázal Santos titul v Copa Libertadores obhájit, když ve finálovém dvojzápase porazil Boca Juniors. Santos je dodnes jediným brazilským týmem, jež tuto soutěž vyhrál na argentinské půdě.

Z toho množství vstřelených branek je, podle samotného Pelého, tou nejhezčí ta ze zápasu proti rivalovi Clube Atlético Juventus z 2. srpna 1959. Pelé si zpracoval centr z pravé strany hřiště a aniž by mu míč jedinkrát spadl na zem přehodil dva protihráče i brankáře a hlavou sám zakončil. Neexistující videozáznam inkriminovaného momentu alespoň částečně nahrazuje později vytvořená počítačová animace. Svůj 1000. gól ve všech soutěžích vstřelil Pelé 19. listopadu 1969 na legendárním stadionu Maracaná. Penalta ze zápasu proti Vasco da Gama byla pojmenována "O Milésimo."

Po sezoně 1974 odešel Pelé z brazilské kopané lehce do ústraní a za Santos nastupoval jen příležitostně. O rok později se upsal americkému týmu New York Cosmos ze Severoamerické fotbalové ligy. Pelé sebou přinesl obrovskou fotbalovou popularitu a otevřel dveře i dalším hvězdám, jako byli Franz Beckenbauer, Johan Cruyff, Eusebio nebo George Best. Cosmos vyhráli titul v roce 1977, tedy během třetí a zároveň poslední Pelého sezóny. Brazilský útočník uzavřel svou kariéru 1. října 1977 exhibičním zápasem Cosmos a Santosu na vyprodaném stadionu New York Giants.

Cosmos vyhráli 2:1, když brazilský útočník vsítil vítězný gól, což byl zároveň poslední gól jeho kariéry. V druhém poločase začalo v New Yorku pršet, brazilská média druhý den přišla s titulkem: "I nebe plakalo."

Pelého popularita často přesáhla hranice samotné kopané. Památný je přátelský zápas v nigerijském Lagosu, kde se Santos s Pelém v roce 1969 postavili místnímu týmu Stationary Stores FC. Zápas skončil 2:2, důležitější však bylo vyhlášené dvoudenní příměří, které krátce pozastavilo probíhající občanskou válku.

Brazilská reprezentace

Pelého první zápas v brazilském dresu byla prohra s Argentinou v červenci 1957. Mladý útočník dal v zápase gól a s šestnácti lety a devíti měsíci je dodnes nejmladším střelcem v historii "kanárků."

Na následujícím MS 1958 ve Švédsku byl nejmladším hráčem turnaje a v té době i nejmladším hráčem mistrovství světa v historii. V semifinále proti Francii dal Pelé hattrick a 29. července 1958 se stal nejmladším hráčem, jež nastoupil do finále světového turnaje. V zápase proti Švédsku dal dva góly, pomohl tak Brazílii k výhře 5:2 a zisku světového poháru.

Právě na světovém šampionátu v roce 1958 začal Pelé nosit dres s číslem 10. O čtyři roky později v Chile nastoupil Pelé pouze do dvou zápasů. V druhém utkání ve skupině se totiž proti Československu zranil a do zbytku turnaje již nezasáhl. Brazílie ve finále porazila právě Československo 3:1.

Během MS 1966 v Anglii byl Pelé jednoznačně největší hvězdou turnaje, a možná i proto se stal terčem řady brutálních faulů protihráčů. Brazílie vypadla již ve skupině, když prohrála s Maďarskem a Portugalskem. Po množství likvidačních faulů ze strany svých soupeřů Pelé po turnaji prohlásil, že na MS již nikdy nepojede. To se naštěstí nestalo a Pelé se nakonec představil i na mistrovství světa 1970 v Mexiku.

Brazílie projela turnajem jako nůž máslem, když vyhrála všechny zápasy na šampionátu, včetně toho ve skupině s Československem. Ve finále hrála Brazílie s Itálií, Pelé hlavou otevřel skóre a i díky němu Brazílie vyhrála 4:1. Brazilská hvězda byla zvolena hráčem turnaje.

Pelého poslední zápas v žluto-zeleném dresu byl 18. července proti Jugoslávii v Rio de Janeiru. Rodák z Três Corações nastoupil v reprezentaci do 92 oficiálních zápasů a zaznamenal 77 branek. Pelé je jedním ze čtyř hráčů, jež dokázali skórovat na čtyřech světových šampionátech.

Osobní život - děti, charita, zdravotní stav

Na hřišti byl Edson znám jako skvělý a hlavně férový hráč, v osobním životě se mu ale tak dobře nevedlo. Poprvé se Pelé oženil v roce 1966, s první manželkou má dvě dcery Kelly Cristinu a Jennifer a syna Edsona, který byl v roce 1994 odsouzen na 33 let do vězení za praní špinavých peněz. Rozvod přišel v roce 1982. Mezi léty 1981 a 1986 byl Pelé v romantickém vztahu s moderátorkou jménem Xuxa. Podruhé se oženil v roce 1994, z tohoto manželství má dvojčata.

Rozvod přišel v roce 2008. Pelé má minimálně další dvě nemanželské děti. V roce 2016 si vzal o třiatřicet let mladší Marciu Aokiovou.

Pelého tvář je spojena také s řadou sportovních akcí nebo organizací. Od roku 1992 je ambasadorem OSN pro ekologii a životní prostředí. Získal řadu osobních ocenění, včetně čestného titulu univerzity v Edinburghu. Byl také tváří brazilské přihlášky k pořádání olympijských her v Riu 2016.

V roce 1977 byla Pelému odebrána ledvina, později podstoupil řadu operací, včetně operace kyčle nebo odebrání ledvinových kamenů. V únoru 2020 jeho syn Edson zveřejnil informaci, že v současnosti Pelé nemůže chodit a odmítá opustit dům. Život legendárního fotbalisty skončil na konci prosince ve věku 82 let.

Pelé: Zrození legendy

Pelé vydal několik autobiografií a účastnil se řady dokumentárních či hudebních projektů. V roce 1981 se objevil ve filmu z období druhé světové války Vítězství (Escape to victory), kde hrál po bohu Michaela Cainea a Sylvestera Stalloneho. Malé role ztvárnil také v telenovelách, seriálech a dalších filmech.

V roce 2016 spatři světlo světa biografický film s názvem Pelé: Zrození legendy, kde se brazilská hvězda mihla v menší roličce. Snímek mapuje cestu mladého Pelého (Kevin de Paula) z chudých brazilských ulic až po Mistrovství světa 1958.

Reklama