Rubriky:

Anglie

Návrat do Chelsea? Zanechal jsem tam velkou stopu, dveře mám ale otevřené i v Arsenalu

17. dubna 2019 08:42 - Londýn

Venku pět stupňů, husté mraky se téměř dotýkají sametových trávníků v tréninkovém centru fotbalového Arsenalu na okraji Londýna. Kolem haly, na které se skví obrovský znak Gunners, kráčí brankář Petr Čech. Jen v triku a trenýrkách. Vzápětí vplouvá do hlavní budovy, usadí se v křesle jedné z kanceláří.

 

Ian Walton, Reuters

„Času máme dost, trénink je až za hodinu a půl," pronese bývalý reprezentační gólman. Řečeno vojenskou hantýrkou - má to za pár. Nejpozději na konci května ukončí svoji fantastickou kariéru, v níž získal 19 trofejí včetně triumfu v Lize mistrů. V rozhovoru pro Právo prozrazuje, na co se po kariéře nejvíc těší, vyjadřuje se k návratu do Chelsea a odhaduje, zda syn Damián půjde v jeho stopách.

Za necelé dva měsíce uzavřete kariéru. Už stříháte metr?

Mám dny, kdy se těším. Jsou okamžiky, kdy si říkám: dobrý, už jenom dva měsíce a bude konec. To v případě, když vstanu a bolí mě celé tělo. Na druhou stranu, když chytám zápas, nebo jedeme autobusem na stadion, kde na mě dýchne atmosféra... Pak si říkám: bohužel, už jenom dva měsíce.

Na co se po kariéře těšíte nejvíc?

Že si zorganizuji čas podle svého. Tím, že je člověk součástí týmu, neustále čeká, jaký bude program. Že je trénink tam a tam, tehdy a tehdy. Záleží pochopitelně, co budu dělat. Ale myslím si, že pánem svého času budu stoprocentně víc než během kariéry.

Někteří bývalí fotbalisté však přiznávají, že být pány svého času je pro ně problém.

Toho se neobávám. Samozřejmě, pokud má člověk volného času příliš, může se stát, že nemá do čeho píchnout a nudí se. Myslím, že v mém případě tohle nehrozí. Vidím jediný problém.

Petr Čech v tréninkovém centru Arsenalu.

Robert Neumann, Právo

Jaký?

Jídlo. Mám rád sladké. Nejím ho tolik jen kvůli fotbalu. Nedávno mi z Prahy přivezli moje oblíbené sušenky a další sladkosti, které miluju. Když mě později v tréninkovém centru projeli speciálním přístrojem-skenem na měření tělesných parametrů, byl jsem odhalen. (směje se) Takže jediná moje překážka bude, že si budu moct dezert dopřát. Asi se budu muset hlídat, abych nedopadl špatně

Budete dál sportovat?

Plánuju to. Uvidí se, kolik budu mít času. Sport je součástí celého mého života, neumím si představit, že si sednu do křesla a přestanu se hýbat. Nemusím hrát zrovna fotbal, jsou jiné sporty, ke kterým mám vztah a nemám na ně čas. Hokej, tenis, golf, kolo.

Probíral jste s bývalými parťáky z reprezentace Nedvědem, Kollerem a dalšími, jak prožívali konec kariéry?

Pavla jsem se neptal, ten naskočil poměrně rychle do práce. Záleží, jak období po kariéře berete. Jsou lidé, kteří si užijí dva roky volna, dělají si, co chtějí. Kromě rodiny se nemusejí na nic jiného ohlížet. A potom ti, kteří už po pár měsících hledají, kam by se vrtli. Potřebují strukturovanou práci, vidět v ní smysl. Celý život máte v sobě motivaci připravit se co nejlíp na zápasy, po kariéře tento drajv zmizí. Musíte si najít něco jiného, abyste se v tom udrželi.

Jakou cestou se chcete vydat vy?

Neplánuju, člověk nikdy neví. Přemýšlet můžete, jak chcete, naplánovat si cokoli, ale tak to nefunguje. Třeba přijde nabídka, která se nedá odmítnout. A uvědomím si, že budu muset začít hned, ať chci, nebo nechci.

Fotbalista Petr Čech s manželkou Martinou.

Tomáš Třeštík/Sport Invest

A nebo?

Takovou nabídku taky nikdy nemusím dostat. Čekám, co přijde. V případě, že mi přiletí ta, která mě osloví, skočím do toho hned. V opačném případě si dám čas. V tom mám výhodu, nic mě netlačí. Samozřejmě, ideální by bylo mít skvělou nabídku a zároveň mít tři měsíce volno. (směje se)

Přemítáte, co vám bude chybět nejvíc?

Soutěživost a atmosféra kabiny. Bavil jsem se s hokejistou Martinem Havlátem, potvrdil mi, že právě šatna mu chybí nejvíc. Vstoupíte do ní, potkáte své kumpány, každý o něčem mluví. Ve vzduchu je cítit dynamika. Chodím si občas zahrát hokej, hodlám v tom pokračovat. Věřím, že hokejová kabina mi tu atmosféru udrží.

Konec kariéry jste oznámil záměrně s předstihem?

Byla to jedna ze strategických věcí. Každý má půl roku času se zamyslet, a rozhodnout se, abych u něj nastoupil a v jaké funkci.

Rýsuje se něco?

Nějaké nabídky se objevily. Ale teď se především soustředím, abych co nejlépe dohrál sezonu. Ve čtvrtek nás čeká čtvrtfinálová odveta s Neapolí v Evropské lize. Rád bych tuto soutěž vyhrál, zakončil kariéru s trofejí. Až potom nastane doba na zabývání se, co dál.

Brankář Petr Čech během tréninkového kempu Škola Petra Čecha v Nymburce.

Vlastimil Vacek, Právo

Je pro vás prioritou zůstat v Londýně?

Pokud dostanu zajímavou nabídku z klubu mimo Londýn, zvážím jí. Ideální by však bylo rodinu nestěhovat, nechat děti ve škole, kde jsou spokojené.

Mluví se o vašem návratu do Chelsea...

Mám štěstí, že jsem v Chelsea zanechal velkou stopu. Myslím, že dveře mám otevřené i v Arsenalu. Oba kluby mě dobře znají, pokud budou chtít, abych u nich působil, záleží, s čím přijdou

Co ve vašem případě znamená zajímavá nabídka? Pozice manažerská nebo trenérská?

Tím, že mě baví trénování, ale zároveň i to, co dělá v Juventusu Pavel Nedvěd, nemám dané priority. Všechno záleží na projektu, na vizi. Musí mě zajímat. Dodělávám trenérskou licenci, následně budu studovat tu profesionální. Není to tedy tak, že bych si mohl hned vybírat, kde budu trénovat. (směje se) V rámci studia licence se ovšem dá s trénováním začít. Jestli o mě projeví zájem klub, který bude stát za to, s jasnou vizí, nebudu házet nabídku pod stůl. I kdyby se jednalo o trénování dětí. Uvidím, co přijde první.

Petr Čech a jeho nová pracovní pomůcka...

Puma

Proč jste zavrhl variantu s angažmá v Austrálii, Americe, Japonsku, kde vynikající fotbalisté končí kariéry?

Vím, že bych Premier League další dva roky chytat mohl. Ukončení kariéry tudíž není o tom, že bych nestačil, nestíhal, ale že cítím, že nastal správný čas. Někdy je lepší skončit o dva roky dřív než o jeden později. Tělo po dvaceti letech profesionální kariéry dostalo zabrat, nerad bych končil kvůli zranění, nebo, že by mě už nikdo nechtěl. To by mě moc mrzelo.

Rozhodl jste se ze dne na den nebo po delší úvaze?

Rozhodnutí ve mně zrálo. Přemýšlel jsem dost dlouho na to, abych ho neoznámil rychle a pak ho třikrát měnil. Stejný proces jsem zvolil při ukončení reprezentační kariéry. Jsem rád, že netrpím sentimentem. Jasně, když jsem viděl nedávno zápas českého nároďáku ve Wembley, říkal jsem si, že by bylo hezký si tam ještě zachytat. Ale šlo o výjimku. Skončil jsem ve správný čas.

Zmínil jste českou reprezentaci. Postoupí na ME?

Věřím, že na šampionátu chybět nebudeme. S Anglií vysoko prohrála, ale co se týká zbývajících soupeřů ve skupině, měli bychom se s nimi měřit a porážet je. Chybět na mistrovství Evropy by byla pro český fotbal velká komplikace.

Mají ale Češi na ME vůbec šanci uspět?

Na turnaji se už může stát cokoli. Záleží na situaci, na štěstí, na složení skupiny. Na konci sezony jde o velkou loterii. Týmy jsou složené buď z hráčů, kteří mají v nohách desítky těžkých zápasů, jiní zase tolik unavení nejsou. Před turnajem hráčům ubližuje i dlouhá doba, která mu předchází. Trenéři nemají celý rok co dělat, na předsezonních soustředěních hráče zadřou. Nikdy nevíte, co to s týmem udělá. Pro mě by bylo ideální skončit ligu, týden trénovat a pak vlétnout do turnaje. Mít čtrnáct dnů přípravu, hrát přáteláky, a pak vstoupit do šampionátu, mi nikdy nepřišlo úplně nutné.

Petr Čech a Roman Hubník během tréninku české fotbalové reprezentace před rakouským kempem.

Vlastimil Vacek, Právo

Vítáte, že český prapor v zahraničních soutěžích drží v současné době gólmani?

V první řadě mě to těší. Je výhoda mít na výběr ze tří brankářů, kteří můžou být všichni jedničkami. Ale lepší by bylo mít na výběr z pěti útočníků, z některých z nich udělat ofenzivní záložníky. Je skvělé, že na mistrovství Evropy postoupily sedmnáctka i devatenáctka, evidentně mají obě mužstva kvalitu. Na druhou stranu být na takovém šampionátu směrem k dospělému fotbalu neznamená vůbec nic. Je důležité umět s potenciálem mladíků pracovat, aby jim přesun do mužů vyšel co nejlíp.

Proč se tedy v zahraničí nejvíc prosazují brankáři?

Celkově se s gólmany v Česku dobře pracuje. V klubech se jim odmala někdo věnuje, stejné jsem to měl já. Tím je šance získat lepší návyky a zlepšovat se. Druhá věc je, že u nás se od útlého věku hraje na výsledky. Brankáři jsou tudíž od osmi let pod tlakem. Často slýchají - tohle jsi měl chytit, jsi dřevák. Takže když přejdou mezi dospělé, jsou zocelení.(směje se) V generaci mého syna se tohle neděje. Říkám mu: važ si toho, máš štěstí, že nemusíš poslouchat nadávky a výčitky.

Cítíte, že by jednou mohl být dobrý?

Fotbal Damiána baví, každý den je s míčem, nutí mě, abych si s ním hrál. Je důležité, když máte fotbal odmala zarytý v hlavě. Když ho chcete dělat sám, ne kvůli tomu, že vám to někdo doporučuje. Pak je velký předpoklad, že budete mít motivaci v něm pokračovat. Uvidíme, nakolik se mu to podaří.

Čutáte každý den?

Jakmile jsem doma, jsem nucený.(smích) Už jsme zničili zahradu. Nedá se nic dělat, jsme fotbalová rodina. Hraje i dcera Adéla, za místní tým. Manželce nezbývá nic jiného, než si zase vzít kabát a z tribuny koukat na zápasy.

Bude na tribuně také 29. května na stadionu v Baku, při finále Evropské ligy? Navíc, pokud by soupeřem byla Chelsea...

Sedí to tam připravený, klidně se to může stát. První zápas za Arsenal jsem chytal proti Chelsea, je možné, že také ten poslední. Bylo by krásné, rozloučit se takhle. A nejlíp s trofejí.

Robert Neumann, Londýn, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Anglie

Filtr článků - Anglie


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..