Hlavní obsah

Šmicer přišel o Barcelonu i start za výběr světa! Hotelový byznys mu stojí a trne hned o dva tituly

Pavel DosadilSport.cz

Věčný optimista a vyhlášené fotbalové Štístko. Také šestačtyřicetiletý internacionál Vladimír Šmicer však prožívá v nouzovém stavu těžké chvíle. Jako majitel několika hotelů tratí velké peníze, protože jeho byznys stojí. Jako člen staré gardy Liverpoolu přichází o skvělé zápasy, na které v zimě ladil formu. V neposlední řadě pak trne, aby Slavia a Liverpool, dva týmy jeho srdce, v případě ukončení sezony nepřišly o mistrovské tituly, jež mají na dosah. „Zimní příprava je mi teď platná akorát tak na ping-pong a procházky se psem,“ brblá Šmicer.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Vladimír Šmicer neztrácí v těžké době naději...

Článek

Jak si uchováváte optimismus v těžké době?

Snažím se sportovat v podmínkách, které jsou teď možné. Zabavit se. Doma si cvičím, občas vyjedu na kolo. U nás v Chabrech jsem hned v lese, akorát je teď nějaká zima... V garáži mám aspoň ping-pong a šipky. To jsou teď mé činnosti. A ještě playstation. Tomu rozumím, hrával jsem ho vždycky a brával si ho ještě na soustředění. Těžká doba, hotelový byznys je vlastně zavřený.

Investoval jste do hotelů. Jenže turistický ruch teď absolutně utichl...

Dělat se teď nedá vlastně nic. Jen čekat, že to nebude trvat dlouho. Problém je samozřejmě s lidmi, kteří potřebují dostávat výplaty. Nějaký pátek to člověk přečká. Je však jasné, že bude trvat několik měsíců, než se zase všechno rozjede. Nejsem v tom ale sám. A když to řeknu blbě, jde jen o peníze. Kdo nemá našetřeno, může být samozřejmě ve velkých problémech. Na druhou stranu, jak je člověk doma, zase nic neutrácí, jen za jídlo a složenky.

Máte spoluhráče po celém světě. Jsou zdraví?

Nepíšeme si, ale na sociální sítě se občas podívám. O nikom z nich nevím, že by onemocněl. Jsou tak známí, že bych se o tom dozvěděl dřív ze zpráv... Záleží na situaci v jednotlivých zemích, v Itálii a ve Španělsku už je hodně kritická.

Přišel jste ovšem o velké zápasy v dresu staré gardy Liverpoolu.

Tak to mě moc mrzí! Zrovna teď v sobotu jsme měli na vyprodaném Anfieldu před 50 tisíci diváků hrát s Barcelonou, ale zápas je odložený. A v květnu jsem pak měl nastoupit v Austrálii za výběr světa v utkání na pomoc zmírnění následků letošních požárů. Jak člověk stárne, tak si říká, kolik takových zápasů ho ještě čeká... Přes zimu jsem se na ně začal připravovat a ladit formu. Teď je mi platná akorát tak na ping-pong a procházky se psem. Přijít o Barcelonu je nemilé. Když není práce a přicházíme o takové akce, alespoň si začneme vážit života, jaký jsme měli, než přišel virus.

Pokud by se sezona nedohrála, oba týmy vašeho srdce, Slavia a Liverpool, by mohly přijít o mistrovské tituly. Liverpool na něj přitom čeká přesně 30 let...

Pro Liverpool jde o strašnou sportovní tragédii. Sezona je prostě jiná, ať už dopadne, jak chce. Třeba se dohraje jen u zeleného stolu. V Anglii není nikdo, kdo by neuznal, že suverénní Liverpool je letos nejlepší. Proto se spekuluje, že titul dostane, i kdyby se už nedohrálo, a také že by nikdo z Premier League nesestupoval. Všichni jsme se těšili, jak mužstvo převezme trofej na vyprodaném Anfieldu. Ale teď, bez diváků...? Pořád doufám, že někdy v květnu se hrát začne, aby se o všem rozhodlo ještě na hřišti. Ale když ne, nedá se nic dělat. Pokud situace dovolí, v české lize by snad šlo dokončit aspoň třicet kol, jak jsme byli po léta zvyklí. Nevím, jestli se dá stihnout i nadstavba. Snad by bylo pochopitelné, kdyby se letos zrušila.

Foto: Instagram: smicer.vladimir

Vladimír Šmicer se na finále Ligy mistrů vypravil se synem. Dohromady na fotografii ukazují, kolikátého triumfu ve slavné soutěži Liverpool dosáhl.

Liverpool byl dlouho neporazitelný. Pak přece jen přišlo pár porážek, a především vyřazení z Ligy mistrů s Atlétikem...

Já už z losu nebyl nadšený, Atlético je velmi nepříjemné. Mužstvo mělo dva týdny pauzu, po ní nemělo ideální formu a několik utkání zvládlo jen silou vůle. V Lize mistrů se musí všechno sejít, Liverpool teď byl dvakrát ve finále. Tentokrát mu trochu štěstí chybělo, protože doma hrál dobře, byl lepší a měl postoupit. Z vyřazení ale nikdo tragédii nedělal. Ligu mistrů vyhrál loni a před sezonou byl jasný cíl - titul v Premier League. A teď tohle... Pořád doufám, že titul bude, ale bez fanoušků takový smutný.

Na podzim byla stejně suverénní Slavia. Neznervózněl jste také, když ztratila v úvodu jara polovinu svého luxusního náskoku na Plzeň a boj o titul se znovu otevřel?

Samozřejmě znervózněl. Nečekal jsem, že hned na začátku dvakrát prohraje, třetí porážku navíc odvrátila v derby se Spartou až v nastavení. Bylo mi však jasné, že se Součkem, Škodou a Hušbauerem odešla nejen spousta gólů, ale také tři vůdčí osobnosti. V zimě místo nich přišli mladí perspektivní kluci. Sám ale znám, že chvíli trvá, než zvládnou tlak ve Slavii a začnou podávat očekávané výkony. Kvalita v týmu je dál, v derby se už zase objevily prvky, které Slavii v poslední době přinášely úspěch. Těšil jsem se na zápasy s Plzní. Pro fotbal jen dobře, že liga zase začala být zajímavá i nahoře, nejen u dna tabulky. Myslím, že i všichni slávisté to tak brali. Náskok je pořád velmi slušný, na paniku ještě nedošlo. Panika vypadá jinak. Poznal jsem ji třeba, když jsme téměř celou sezonu vedli, a pak nás Sparta přece jen předstihla. S osmi body k dobru mohou být stále relativně klidní.

Jaký může být vliv nucené přestávky nejen na Slavii, ale všechny další týmy?

Nepříjemná situace, hráči mají vlastně druhé individuální období. První měli v zimě. A po čtyřech kolech do toho spadli znovu. Proto jsem pro, aby před případným obnovením soutěže mohli kluci tak 14 dnů trénovat zase spolu. Pokud se to stihne. A pak to bude hop nebo trop! Ale nebál bych se, hráči si s dlouhou pauzou poradí. Po týdnu už zase budou moci hrát. Výhodu budou mít týmy s širšími kádry, což se týká hlavně předních klubů.

Foto: Petr Horník, Právo

Představení poháru Ligy mistrů. Na snímku dva jeho čeští vítězové, Milan Baroš (vpravo) a Vladimír Šmicer.

Nucenou pauzu zpestřilo decentní vyhlášení Fotbalisty roku, které proběhlo ve slávistické režii. Odešel podle vás nový král českého fotbalu Tomáš Souček do Anglie v pravou chvíli svojí kariéry?

Rozhodl se dobře. Se Slavií vyhrál tituly, pomohl jí do Ligy mistrů, s reprezentací postoupil na EURO. Tady už dokázal všechno. Tak by to mělo být, takový postup se mi líbí. Podle mě ideální vývoj. Někdy jdou kluci ven v devatenácti, a pak tam nehrají. Napadá mě třeba Graiciar do Itálie. Důvody a vlivy mohou být různé, ale fakta jsou jednoznačná. Myslím, že právě Slavia v poslední době dokazuje, že česká liga je často neprávem podceňovaná. Když hráči předvedou, že jsou doma nejlepší, pak ať jdou ven. Součkův timing je ideální. Když budou čtyři pět sezon zrát a prosazovat se doma, nic jim neuteče. Stejnou cestou šel přece Pavel Nedvěd i my další.

EURO 2020, které jste zmínil, se o rok odložilo. Myslíte, že rok k dobru přijde trenérovi Šilhavému vhod?

Četl jsem některé rozbory, ale těžko říct. Když si to chce člověk udělat pozitivní, důvody si najde. Že se někteří hráči stačí uzdravit, že třeba Schick dostane v Lipsku po odchodu Wernera víc prostoru a možná k němu přijde Hložek... Na druhou stranu můžeme mít příští sezonu tři čtyři zraněné a pak budeme litovat, že se nehrálo v původním termínu. Takové prognózy jsou dost spekulativní.

Jste vyhlášené Štístko a věčný optimista. Doufáte stále, že se fotbalová sezona dokončí?

Věřím, že se stihne dohrát. Prvořadé je zvládnout mimořádnou situaci. Když budeme ohleduplní a zodpovědní, pak to dáme! Je předpoklad, že se život zase vrátí do starých kolejí. A pak dojde i na fotbal. V květnu už by se snad mohlo hrát. Jak už jsem zmínil, aspoň si zase začneme vážit, jaký život jsme mohli žít před tím, než přišel koronavirus.

Reklama

Související témata: