Talentovaný brankář Jaroš naskakuje opět do přípravy Liverpoolu

Plán je odehrát co nejvíce zápasů za třiadvacítku, se kterou budu i začínat přípravu. Pak bych se měl připojit k áčku a rád bych s ním absolvoval co nejvíce tréninků.

Určitě je hlavním cílem dostat se zpět do formy a ukázat, čeho jsem schopný. Chci dát najevo, že se po zranění nic neděje a že se můj rozvoj pouze o rok posunul.

Loni jsem v přípravě poprvé nastoupil za A-tým a druhý den se mi při chytání střely prohnul loket opačným směrem. Odlomil se mi kousek kosti. Musel jsem na operaci, aby mi ten úlomek vyndali a vazy přišili zpět na kost. Byl jsem mimo sedm měsíců. Když jsem se pak vrátil a začal se do toho dostávat, přišla dlouhá pauza způsobená koronavirem a soutěž byla zrušena. Pak jsem se ale dostal zpět do A-týmu, trénoval s nimi během dohrávky anglické ligy a dostal se zpět do tempa. Teď se do toho mohu vrhnout naplno.

Přesně tak. Šéftrenér akademie i trenér třiadvacítky mi zdůrazňují, že ve mně mají důvěru a že mám pozici v rezervním týmu jistou.

To rozhodně. Ale ještě tomu chybělo to vědomí, že jsem nějak přispěl. Bylo by to jiné, kdybych odehrál nějaký zápas, a ne s týmem pouze trénoval. Zážitek to ale byl velký. Jsem nejen hráč, ale i fanoušek, takže to pro mě bylo opravdu speciální.

Je to hlavně o kvalitě týmu. Od příchodu Van Dijka a Alissona se tým dostal na úplně jinou úroveň. A je to i tím, jak je klub nastavený – je to jedna velká rodina, hráči si vzájemně pomáhají a vědí, že když někdo udělá chybu, druhý ji uhasí.

Myslím, že to tak je. Jsou tam velká jména jako Salah, ale filozofie klubu je taková, že bez týmu nikdo nic nedokáže. Tým je vždy na prvním místě.

Souhlasím. Nejprve slavil úspěchy v Dortmundu, pak přišel sem, dal tým dohromady a po třiceti letech získal pro Liverpool titul. Patří k těm, kdo má největší zásluhy.

Je to sympaťák a kliďas, přesně takový, jak ho lidé vidí v televizi. Když se mu něco nelíbí, dá to jasně najevo. Když se naopak něco povede, dokáže hráče ocenit a pochválit.

S mladšími hráči komunikoval nejvíce Adam Lallana, který ovšem odešel. Ale většina kluků je v pohodě – třeba Georginio Wijnaldum nebo Divock Origi, to jsou super kluci, se kterými se dá hodně bavit. Já jako brankář jsem většinu času hlavně s dalšími gólmany. Tvoříme takový tým v týmu, takže se nejvíce bavím s nimi. Na jídlo a kávu chodíme společně hlavně s kluky z akademie.

Občas si vařím, ale snídaně a obědy máme připravené v klubu a můžeme si pak něco odnést i domů. Klub tak má přehled o tom, co jíme. Stále bydlím v anglické rodině, která mi pomáhá s praním i vařením, a já na oplátku umývám nádobí. Jsem v podstatě jejich nevlastní syn. Už se mnou byli na návštěvu v Praze, kde jsem je provedl.

Vzhledem k současným opatřením musím nejprve na hotel, kde budu čekat, než přijdou výsledky testu na koronavirus. Když bude negativní, tak půjdu zpět k rodině. Pokud bych byl náhodou pozitivní, musím na dva týdny do karantény.

Mraky, už to ani nepočítám. Minimálně dvacet. Dělá se to z krku i nosu a je to docela nepříjemné.

Na třiadvacítku chodilo i několik tisíc fanoušků, ale pro mě osobně to zas až tak obrovský rozdíl nebude. Ale je něco jiného, když se na Anfieldu hraje pro 60 tisíc diváků, nebo úplně bez nich. Tam fanoušci dokážou tým opravdu namotivovat.

Je to nepopsatelné. Doporučuji každému, ať si tam zajde a prožije to. Věřím, že si to jednou poslechnu i přímo ze hřiště.

Teď je pro mě hlavní zůstat zdravý a odehrát pokud možno všechny zápasy za juniorku. V A-týmu se chci co nejvíce ukazovat v tréninku. Pak se uvidí, co přijde. Každopádně, v Liverpoolu odchovanci dostávají pravidelně šanci. Samozřejmě hráči v poli to mají jednodušší, protože mohou naskočit i na pár minut, zatímco my brankáři si musíme trochu počkat. Když ale ukážu, že na to mám, tak šance snad přijde.

Alisson je možná nejlepší na světě, má opravdu velké kvality. Je to komplexní brankář. Skvěle čte hru, komunikaci, rozehrávku, je skvělý na čáře. Na tréninku mi radí, co mám zkusit, a já se to snažím napodobovat. Celkově jsou pro mě tréninky s A-týmem velká škola, protože ofenzivní hráči mají neuvěřitelnou škálu zakončení. Skvěle to trefují a já se musím hodně snažit, abych něco chytil. Často jen vykopávám míč z brány.

Samozřejmě. Chci se teď co nejvíce ukázat a uvidí se, co se stane. V zimě nebo za rok by mohlo přijít i nějaké hostování, abych si vyzkoušel pravidelně chytat v dospělém fotbale. Něco mělo být už v létě, ale nedopadlo to. Pro mě je teď ale hlavní, abych se učil, byl oporou třiadvacítky a ukázal, že na Liverpool mám.