Rubriky:

Reprezentace

Čech: Šel bych klidně i na hlavičku, strach nemám

26. března 2007 08:46

Jako jediný si zasloužil po sobotní prohře s Německem absolutiorium. Brankář Petr Čech podržel tým několika zázračnými zákroky a jen díky němu neodešla Brücknerova družina s ostudou. „Chtěli jsme Němce dostat pod tlak. Jenže to se nestalo a soupeř toho využil,“ rozebírá reprezentační gólman nepovedené utkání v rozhovoru pro Právo.

Petře, v sobotním utkání kvalifikace mistrovství Evropy jste proti Německu zneškodnil minimálně čtyři vyložené šance soupeře, přesto český tým prohrál. Co cítíte po zápase, v němž ani zázračné zákroky nepomohly?

Jsem zklamaný. Chtěli jsme potvrdit dobrou formu a uhrát solidní výsledek. Nestalo se.

Jak jste viděl dvě situace, které předcházely gólu ve vaší síti?

Ten první padl po rohovém kopu. Při bránění jsme udělali chybu, ale přišlo mi, že hráč těsně před čarou stál v ofsajdu. Míče se podle mě nedotkl, ale hrozně tam překážel. Chtěl ten balón hlavičkovat. Musel jsem čekat, jestli se mu to podaří. Druhý gól vyústil z naší snahy vytvořit si tlak. Sice jsme ten rychlý útok zastavili, jenže Lahm měl spoustu času si centr připravit. A to už předtím měli Němci dvě dobré brejkové situace.

Při prvním gólu Tomáš Galásek od tyče vyběhl a zůstal tam osamocený Lahm. Dosáhl byste na míč, kdyby na čáře protivník nepřekážel?

Určitě, protože on chtěl hrát na druhou stranu. Musel jsem čekat. A když na balón nedosáhl, bylo už pozdě. Sice jsem zareagoval rychle, ale míč skočil a já ho chytil až za čarou. Nevím, jestli to byl ofsajd, ale nemohl jsem protestovat, protože jsem nevěděl, jestli někdo byl na zadní tyči. My jsme si především takový gól vůbec neměli nechat dát. Přitom byl rozhodující. Nám totiž vstřelená branka spadla z nebe. To bylo málo.

Český tým opět v důležitém utkání inkasoval branku ze standardní situace. Přitom dlouho se tradovalo, že jejich bránění je pýchou tohoto mužstva. Proč se situace otočila?

Stalo se to už potřetí ve velkém utkání. S Nizozemskem doma v kvalifikaci o mistrovství světa, na šampionátu s Italy, nyní s Německem. Určitě to probereme v klidu...

Defenzíva moc nefungovala. Neměl jste chuť zadáky seřvat?

Není to jen o čtyřech obráncích. Jako tým jsme nebránili dobře. Pozdě jsme soupeře doráželi, pořád měli čas na jeden dva doteky. To rozhodlo.

Je velký rozdíl chytat za obranou národního týmu a Chelsea v anglické lize?

Tohle nechci srovnávat. Ty týmy jsou rozdílné a hráči jiní.

Jak se z branky sleduje zápas, v němž jsme během 1. poločasu neměli jedinou šanci a celkově naše hra nebyla dobrá?

Těžko se to vysvětluje. Němci nás, bohužel, ničím nepřekvapili. Hráli přesně to, co jsme čekali. Takže největší zklamání je, že jsme se s tím nevyrovnali na hřišti. Kdyby nás totálně překvapili... Ale to se nestalo.

Proč tedy zbytek mužstva až na ojedinělé záblesky nebyl schopen soupeři konkurovat?

Všude jsme byli o krok později. Chtěli jsme Němce dostat pod tlak. Jenže to se nestalo a soupeř toho využil. Držel míč, připravoval si pozice pro střelbu, dokázal si udělat prostor.

Projevily se chybějící zkušenosti?

Každý hráč takového kalibru, jako byl Poborský nebo Nedvěd, chybí. Ale těžké zápasy v Irsku a na Slovensku jsme zvládli. Jsme schopni si s tím poradit. Zápas s Německem se nám nepovedl. Všichni dobře víme, že můžeme hrát lépe. Každé mužstvo ukáže svoji sílu tím, jak reaguje. Věřím, že to zvládneme a Kypr porazíme.

Ale neztratil český tým způsobem prohry s Německem vizitku silného týmu?

Myslím, že ne. Hráli jsme s třetím týmem mistrovství světa. Uvidíme ve středu po zápase s Kyprem. Jestliže kvalifikaci skončíme s jedinou porážkou, nemusíme se bát. Pak na mistrovství chybět nebudeme.

Je pro vás útěchou cena pro nejlepšího hráče zápasu od televizních diváků?

Těší mě, že někdo ocenil můj výkon. Ale z hlediska týmu a kvalifikace bych to raději vyměnil s někým, kdo by dal hattrick a vyhráli bychom třeba tři dva.

Za reprezentaci jste odehrál jubilejní padesátý zápas. Takový scénář jste si však zřejmě nepředstavoval?

Byl to první zápas od zranění hlavy doma. Snil jsem o vítězství a mém čistém kontu. Teď už si na prohry s Německem zvykám. Neporazil jsem je ani s reprezentační šestnáctkou a osmnáctkou.

Neměl jste v závěru nutkání vběhnout do soupeřova trestného území na rohový kop?

Už byl nastavený čas a hodiny se zastavily. Nevěděl jsem, kolik minut přesně zbývá. Tak jsem čekal na poslední roh, ale žádný nepřišel.

Šel byste po zranění hlavy do hlavičkového souboje?

Samozřejmě že kdyby mi někdo nahrál po zemi před prázdnou branku, tak bych nemusel... Ale vážně. Neměl bych žádné obavy. U vlastní branky se může stát cokoliv. Třeba by se míč náhodně odrazil a mohl bych skórovat. Umím si představit, jakou radost měl v anglické lize Robinson, když dal z osmdesáti metrů gól. Ale důležité je, aby člověk gól nedostal.

Stačil jste po utkání promluvit s klubovým spoluhráčem Němcem Ballackem?

Prohodili jsme pár slov, vyměnili jsme si dres a popřáli si hodně štěstí.

Radek Malina, Sport.cz, Právo

Zrušit