Rubriky:

1. liga

Překvapilo mě, že se v Číně trénuje opravdu hodně, prozrazuje Dočkal

18. března 2017 08:42 - Čchneg-čchou

Osmadvacetiletý záložník Bořek Dočkal to má na reprezentační srazy nejdále. V letadlech, cestou z čínského Čchneg-čchou, kde hraje za klub Ťien-jie, přes Šanghaj strávil jenom v letadlech jedenáct hodin letu. Do Prahy se však vrátil usměvavý a spokojený a ochotně poskytl exkluzivní rozhovor pro Sport.cz a Právo.

 

jianyefc.com

Jaké jste si přivezl z Číny první dojmy?

Velmi pozitivní. Bylo to těžké rozhodování pro mne a moji rodinu. Hlavně proto jsem si vymínil, že nejdřív do Číny odcestuji a všechno si na místě prohlédnu. Prostředí, město, zázemí klubu. A až na základě toho udělám definitivní rozhodnutí. Jsem rád, že mi v tomhle vyšli vstříc. Nejdřív jsme strávili den a půl v Šanghaji, abychom se vůbec tak nějak seznámili s Asií a Čínou, až potom jsme se přesouvali do Čcheng-čchou. A tam už jsem po prvním dnu věděl, že není moc důvodů, abych si něco rozmýšlel a nabídku třeba odmítl.

Překvapilo vás něco, například v tréninku, taktice, nebo přímo v zápase?

Byl jsem překvapený, že se trénuje opravdu hodně. Když jsem dorazil, zbýval už asi jenom týden do prvního mistrovského zápasu. A tým v tréninku teprve zvolňoval a snažil se dostat na nějakou zápasovou vlnu, aby byl vyladěný. Do té doby jinak trénovali velice tvrdě a víceméně pořád dvoufázově. V přípravě měli tři delší bloky soustředění, dvě v Číně a jedno mimo Čínu, na nich hráli i hodně zápasů. Bylo vidět, že trénovali opravdu hodně.

Co vám v úvodu vštěpoval trenér Ťia Siou-čchüan?

Na poslední chvíli jsme přišli dva, kromě mě ještě kamerunský útočník Bassogog, takže nám první týden trenér ukazoval, jak si představuje, aby tým hrál, jak by měly vypadat standardní situace, bránění, útočení. Byl to pro nás takový seznamovací týden. To bylo pro nás dobré, byli jsme dobře připraveni na první zápas. Sledoval jsem taky nějaké sestřihy z minulé sezóny, ale to je většinou jenom okrajové. Přímá zkušenost je důležitější."

Troufnete si už nyní hodnotit úroveň čínské ligy?

Ještě je brzo na nějaké hodnocení, nicméně všude byla výborná divácká kulisa, všechny stadióny byly aspoň ze dvou třetin zaplněné, tak to je samozřejmě první parametr, kterého si člověk všimne a ví, že pro úroveň zápasů je to jedině dobře. Co se týká samotné hry, tak v nové sezóně už mohou hrát v každém utkání v jednom týmu jenom tři cizinci, loni to byli čtyři. A třeba v našem klubu je nás cizinců pět. Dva se tedy nedostanou ani na lavičku. To je složité, konkurence je v tomhle vysoká. Kluci, co zažili minulé sezóny, říkají, že je to znát. Jeden cizinec v týmu navíc může ještě zvýšit kvalitu.

Jaká je kvalita hry?

Osobně jsem jí byl mile překvapený, zápasy na mě udělaly dobrý dojem, měly slušné tempo. Občas třeba takticky jsme v Česku na vyšší úrovni, u nás týmy taktiku lépe dodržují. Tady byl třeba někdy problém, vyplnit prostory v záloze. Hřiště bylo natažené, tak vzniklo hodně volného prostoru. Z mojí pozice si ale mohu chodit pro spoustu míčů a užiju si s balónem víc času, což je pro mě důležité."

Zažil jste nějaký šok, jako hráč, který působil léta v evropském fotbale?

Překvapilo mě, že hráči do poslední chvíle nevědí, kdo bude hrát a kdo se vejde a nevejde do nominace na zápas. Kádr je asi osmadvacetičlenný. Všichni jsou připraveni na rozcvičku před zápasem, převlečení a až teprve tam se dozvědí od trenéra, jaká je jejich pozice pro ten daný zápas. Z toho jsem byl asi nejvíc překvapený. Ale může se to stát i v Evropě, třeba Pavel Kadeřábek to má v Hoffenheimu podobné."

Funguje tam parta v kabině podobně jako v Evropě?

Je to jiné než v Evropě, co jsem poznal třeba v Norsku. Může za to větší jazyková bariéra. Zahraniční skupinu ale máme v týmu celkem početnou, kromě pěti hráčů jsou v ní ještě asi tři cizinci v realizačním týmu. Takže je vždycky s kým si pokecat. Ale nejsme na dvě party, čínští hráči jsou vstřícní, komunikativní."

Učíte se čínštinu?

Asi bych měl. Vždycky jsem se učil jazyk země, v níž jsem působil, a angličtinu, protože je potřeba v novém prostředí ukázat snahu a zapojit se i jazykově. Když jsem působil v Čechách a přišel cizinec, tak jsem taky ocenil, když projevil snahu a učil se česky, aspoň pochytal pár slovíček. V Číně je pro mě zatím složité zapamatovat si aspoň jména spoluhráčů a pochytit, jak na nové spoluhráče na hřišti volat. Teď věřím, že už bude čas i prostor naučit se pár dalších věcí. Bude to ale těžké.

Jsou fotbalisté v Číně populární a poznávají vás lidé třeba na ulici?

Není to nic výrazného. Tohle se trochu kompenzuje celkovým počtem lidí ve městě, je nás tady asi devět milionů. Takže občas se stane, že přijdou lidi pro podpis, ale zatím jsem žil spíš anonymně, což mi vyhovuje. Nemám rád moc velkou pozornost.

Je život mimo fotbal hodně odlišný, než v Evropě?

Není to velký šok nebo nějaká obrovská změna. Nemáme s rodinou problém žít tady plnohodnotný život, na jaký jsme zvyklí z Česka. To jsme si ověřili už před podpisem smlouvy. Město je velice pěkné, míst, kde se mi líbí, je dost. Bydlení, které jsem vybral, mi naprosto vyhovuje a těším se, že po delší době vyzkoušíme s rodinou život zase v jiném prostředí.

Co čínská kuchyně. Netrpíte?

Byli trochu překvapení, že se tomu nevyhýbám a normálně s nimi jím čínskou stravu. Ale já jsem se jí nevyhýbal ani v Čechách, je mi celkem blízká. Čínská jídla mi chutnají, ale když už jich mám dost, zajdu zase na evropské jídlo. Možností, jak se tady najíst jinak než čínsky, je dost. Rozhodně neplánovaně hubnout nebudu.

Nevadí vám dlouhé cestování do Evropy, třeba na sraz reprezentace?

I to byla jedna z věcí, kterou jsem si chtěl vyzkoušet. Jaké je spojení, jak to bude dlouho trvat, co to se mnou udělá. Ale není v tom problém. Do Šanghaje létá přímá linka z Prahy asi devět a půl hodinu a další let do Čche-nanu asi hodinu a půl. Časový posun směrem do Číny je trochu znát, tam jsem těch sedm hodin cítil asi tři dny, cesta zpátky do Čech byla v pohodě, spal jsem v noci v letadle, v Praze jsem byl ráno vyspalý a odpočatý."

Na sraz jste přiletěl o několik dní dřív...

To mi přišlo vhod, můžu se tady teď i rozloučit s lidmi, se kterými jsem se nestačil před odletem do Číny potkat.

V pondělí je sraz reprezentace a pak zápasy s Litvou a San Marinem. Co od nich čekáte?

První zápas je přípravný, druhý kvalifikační, tím je všechno dané. V San Marinu musíme bodovat, nesmíme k tomu přistoupit jako k nějakému dalšímu přípravnému zápasu, byť jsme favorité a všichni berou tyhle body jako automatické.

Stihl jste si všimnout výkonů Patrika Schicka a Jakuba Jankta v Itálii?

Sleduji je, zase tolik úspěšných hráčů v zahraničí nemáme, abych si nevšimnul, že se klukům daří. Jankta osobně neznám, jsem na něj zvědavý v tréninku a případně v zápasech. Těším se na to, protože jeho cestu v Udine sleduji, vidím, že nastupuje pravidelně a je poměrně produktivní. Patrika Schicka znám osobně, jeho velký potenciál jsem viděl už ve Spartě. Nicméně musím přiznat, že mě překvapuje, jak skvěle zvládl přechod do Itálie a jaké jméno si tam hned v první sezóně udělal. Serie A je podle mne pro mladé hráče velice těžká soutěž. Patrik ale potvrzuje svoji kvalitu tím, že se dostává do hry většinou z lavičky, i když dává tolik gólů.

Mohou být posilou reprezentace třeba na pozici útočníků?

To je složité, protože každý hráč má nějakou pozici v klubu a nějakou v reprezentaci, danou třeba i rozestavením, jaké týmy praktikují. Potenciál v nich určitě vidím.

Karel Felt, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: 1. liga

Filtr článků - 1. liga


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..